Schůze 31.1.2013 – Sněhová královna

 Zápis ze schůzky koordinační sekce

v rámci udržitelnosti projektu

CZ.1.07/1.3.07/04.0005 Výuka k rozvoji tvořivosti učitelek mateřských škol 

Název sekce: Dramatická sekce/ „Sněhová královna“ 

Datum schůzky:  31. 1. 2013

Místo konání: MŠ K. H. Borovského, Most

Od – do: 13,00 – 15, 00h

Tento projekt vznikl a byl realizován na základě dotace EU, ČR, učitelky MŠ realizují interní vzdělávání v dané sekci v rámci nepřímých úvazků pedagogické práce. 

Přítomny: Lenčéšová Eva, Žižková Romana, Palovčíková Jana, Kleinová Jana, Zubová Jaroslava, Hochmanová Alena, Dimitrová Žaneta, Šmídová Klára, Horová Simona, Bakovská Jiřina, Slabáková Klára, Porubčanová Ivana, Mikšíková Iva, Zimmerhannová Jitka, Hajzlerová Renata, Pilenová Jarmila

Program schůzky sekce:

  1. 1.      Prezentace
  2. 2.      Seznámení s materiály členek DS
  3. 3.      Možnosti využití nabízených her
  4. 4.      Seznámení s dramatickými hrami vedoucích sekce
  5. 5.      Praktické ukázky dramatických her osvědčených v praxi – říkadla, říkadla s pohybem, hudebně pohybové činnosti, dramatické hry motivované daným námětem
  6. 6.      Možnost využití klubíčka vlny v praxi
  7. 7.      Vzájemné předávání vlastních příkladů dobré praxe
  8. 8.      Diskuse

Dramatická sekce ukládá:

  1. 1.      Připravit na další setkání hru, báseň, píseň či jiné aktivity na jakékoli pohádkové téma
  2. 2.      Předat získané zkušenosti a dovednosti na svém pracovišti
  3. 3.      Zpracovat veškeré materiály k tématu a přeposlat vedoucí sekce v Mostě Jaroslavě Petrákové – z důvodu nemoci nebyla účastna (Lenčéšová Eva, Žižková Romana
  4. 4.      Vedoucí sekce v Mostě přepošle materiály všem členkám sekce
  5. 5.      Informovat členky z Mostu a jejich kolegyně o víkendovém setkání na Svahové

Termín příští sekce: 27. 3. 2013

Téma sekce: „ Pohádková setkání“

 Zapsaly: Eva Lenčéšová a Romana Žižková

 

              SNĚHOVÁ KRÁLOVNA

Všechny nabízené dramatické hry plní většinu očekávaných výstupů ze všech vzdělávacích oblastí., které se navzájem prolínají a ovlivňují.

1. Dítě a jeho tělo (oblast biologická)

Očekávané výstupy:

  • Zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí
  • Koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla
  • Vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru
  • Ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem
  • Ovládat koordinaci ruky a oka, zvládnout jemnou motoriku
  • Pojmenovat části těla

2. Dítě a jeho psychika (oblast psychologická)

Očekávané výstupy:

  • Správně vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči
  • Pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno
  • Vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, ve vhodně zformulovaných větách
  • Vést rozhovor, formulovat otázky, odpovídat, slovně reagovat
  • Sledovat a vyprávět příběh, pohádku
  • Vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů
  • Vědomě využívat všech smyslů, záměrně pozorovat, postřehovat, všímat si(nového, změněného, chybějícího)
  • Záměrně se soustředit a udržet pozornost
  • Naučit se nazpaměť krátké texty, záměrně si zapamatovat a vybavit
  • Vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových či dramatických)
  • Rozlišovat některé obrazné symboly a porozumět jejich významu a funkci
  • Chápat prostorové pojmy, elementární časové pojmy
  • Orientovat se v prostoru i v rovině, částečně se orientovat v čase
  • Chápat základní číselné a matematické pojmy
  • Řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně
  • Prožívat radost ze zvládnutého a poznaného
  • Uvědomovat si svou samostatnost, orientovat se ve skupině
  • Podílet se na organizaci hry a činnosti
  • Uvědomovat si svoje možnosti a limity
  • Přijímat pozitivní ocenění i svůj případný neúspěch a vyrovnat se s ním, učit se hodnotit svoje osobní pokroky (sebehodnocení)
  • Uvědomovat si příjemné a nepříjemné citové prožitky
  • Zachytit a vyjádřit své prožitky

3. Dítě a ten druhý

Očekávané výstupy:

  • Přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem
  • Spolupracovat s ostatními
  • Uplatňovat své individuální potřeby, přání a práva s ohledem na druhého, učit se přijímat a uzavírat kompromisy, řešit konflikty dohodou
  • Respektovat potřeby jiného dítěte

4. Dítě a společnost (oblast sociálně-kulturní)

Očekávané výstupy:

  • Utvořit si základní dětskou představu o pravidlech chování a společenských normách, co je v souladu s nimi a co proti nim a ve vývojově odpovídajících situacích se podle této představy chovat
  • Pochopit, že každý má ve společnosti svoji roli, podle které je třeba se chovat
  • Zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných činností, dovedností a technik
  • Vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností

5. Dítě a svět (oblast environmentální)

Očekávané výstupy:

  • Orientovat se bezpečně ve známém prostředí i v životě tohoto prostředí
  • Osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi
  • Porozumět, že změny jsou přirozené a samozřejmé, přizpůsobovat se jim

 

Nabízené dramatické hry:

1.      Opakování příběhu, připomenutí si hlavních postav a jejich charakterových vlastností

 2.      Relaxace Děti leží na zemi na zádech, dlaně vzhůru, úplné uvolnění, zavřené oči a vnímáme relaxační hudbu. Představujeme si, že jsme vločka na obláčku.

 

     3. Pozvolna se zvedneme – tzv. se uvolníme z obláčku a tančíme volně po obloze. Využijeme celý prostor. Hudba stále hraje.

4. DH: „Stínování“ Děti si vytvoří dvojice a stoupnou si za sebe. Podle hudby první z dětí vytváří nějaký pohyb a druhý ho napodobuje. Později si role vymění role.

     5. „Kam si dopadla, vločko a proč?“ Děti se volně posadí do tureckého sedu volně v celém prostoru a učitelka se jich ptá, kam jako vločka dopadly a proč. Jestli se jim tam líbí nebo nelíbí. Zda se tam cítí bezpečně.

6. DH: „Tání“ Vločka se pomalým způsobem roztává a mění se v kaluž. Děti se pohybují pomalu směrem dolů a společně vytvoří kaluž vody.

       7. DH: „Vločková baba“ Vyrobíme si papírovou vločku, kterou si dáme na hlavu a nejdříve si zkusíme s ní chodit po celém prostoru podle hudby. Později si stejným způsobem můžeme zahrát na klasickou BABU. Vločku si nepřidržujeme rukou! Komu spadne, vypadá ze hry.

8. DH: „Kamarádky vločky“ Papírové vločky jsou volně položené na zemi. Děti chodí volně okolo všech, na určený signál, si stoupnou na nejbližší vločku. Mezi tím se jedna papírová vločka vypaří, jedno z dětí zůstává bez kamarádky a vypadá ze hry. Vyhrává to dítě, které si dokáže uchránit kamarádku.

     9. DH: „Zrcadlo“ Dvojice sedí proti sobě, jeden představuje zrcadlo a druhý postavu z příběhu, která se pohybuje a jakoby se dívá na svůj obraz. Zrcadlo se snaží pohyby přesně zároveň napodobit. Role si vystřídáme.

   10. DH: „Rozbité zrcadlo“ Každý drží v ruce střep rozbitého zrcadla a postupně ho dává doprostřed kruhu, v kterém děti sedí. Bylo by dobré, aby zrcadlo znázorňovalo obraz z příběhu, aby se dalo lépe složit. Když střep položí, může říct báseň, nebo zazpívat píseň se zimní tématikou.

 11.  DH: „ Rozbitá zrcadla“ – několik rozbitých zrcadel skládáme závodivou formou.

  1. Čtyři obrazy v zrcadle ve střepech (4 zrcadla) rozdáme nahodile všem dětem, které postupně hledají ostatní střepy z jejich zrcadla. Vyhrávají ty děti, které složí zrcadlo jako první.
  2. Každý chodí okolo střepů ležících na zemi a na předem určený signál, si stoupne na jeden z nich. Střepy postupně odebíráme, děti vypadají ze hry.

12.  DH: „Co se děje v zimě?“

Děti stojí v kruhu a říkají: „Co se děje v zimě?“. Jeden říká např. „Venku padá sníh“. Všichni zopakují „Co se děje v zimě?“ a jdou do kruhu, z kruhu se vrací a opakují „Venku padá sníh“. Snažíme se pohybovat v rytmu slabik. Můžeme i po celém prostoru.

13.  DH: „Led, rampouch, sněhulák“

Děti klečí v kruhu, klečí na patách. Učitelka má tři obrázky

s jednoslabičným názvem, dvojslabičným a trojslabičným (led, rampouch a sněhulák). Postupně je ukazuje a děti si plácají do stehen tolikrát, kolik slabik má název. Hra se hraje v naprostém tichu, slyšíme pouze pleskání.

14.  DH: „Když se královna zlobí, dělá…“

Děti stojí v kruhu a jednotlivě říkají: „Když se královna zlobí, dělá“ a předvedou nějaký pohyb. Ostatní po něm zopakují. Vystřídají se všechny děti.

15.  DH: „ Na sněhovou královnu“ Obdobná hra jako „Na mrazíka“. Jedno dítě je sněhová královna, a v ruce má předmět, který má kouzelnou moc. Koho se při honičce dotkne, umrzne, stojí ve štronzu, tudíž vypadá ze hry. Hru můžeme upravit např. tak, že vytvoříme roli sluníčka, které je může dotykem zachránit. Hru můžeme motivovat i tak, že honěné děti budou Kájové a ta, která vysvobozuje je Gerda.

16.  DH: „Královnino království“- „Sedí královna na lavici, v papírové čepici, kdo čepici z hlavy sejme, na lavici usedne“. Hra se hraje obdobně jako „Byl jednou jeden král….“. Královna sedí uprostřed kruhu a na hlavě má papírovou čepici, ostatní sedí kolem ní. Učitelka říká říkanku a na koho sáhne, ten se pokusí královně čepici vzít a utíkat s ní na trůn (lavici). Královna ho honí po kruhu. Pokud ho chytí, vrací se zpátky na trůn.

17.  DH: „ Na ledovou sílu“  – „Na čísla“ – děti (střepy) se pohybují volně po prostoru (mohou i za doprovodu hudby). Učitelka hru přerušuje na předem domluvený signál a řekne jedno číslo např. 5. Děti se musí chytit za ruce do pětic. Ty děti, které se neumístí, vypadávají ze hry. Hru hrajeme do poslední dvojice.

18.  DH: „Na bezrukáče“ – v ledovém království je taková zima, že nám zmrzly ruce a ztratili jsme zrak. Vybereme si jedno z dětí, které si dá ruce za záda. Oči má zavázané šátkem. Před něj dáme jakýkoli předmět. On musí pomocí svých smyslů a jiných částí těla poznat, co je to za předmět.

13. DH: „To mám, ale rýmu“ – děti sedí v kruhu. Jedno z nich, to nachlazené, chodí okolo po kruhu a stále opakuje: „To mám, ale rýmu“ nebo říkanku „Zima, zima, samá rýma, až to bude lepší, uděláme hepčí“. V ruce drží kapesník, který upustí na jakémkoli místě za dětmi. Děti v kruhu mají oči zavřené, ale když slyší, že je za ním, nenápadně se koukne, jestli za ním nezůstal ležet kapesník. Jestli ano, zvedne ho a honí nachlazeného. Nachlazený si musí sednout na jeho místo. Pokud ho chytí, vrátí mu kapesník a hraje znovu.

19.  DH: „Kouzelné štronzo“ – Děti si předem domluví, co budou představovat na jednotlivá čísla.

Číslo 1 – sněhová královna, číslo 2 – rampouch, číslo 3 – vločka, číslo 4 – sáně. Párkrát si zopakujeme. Všichni volně chodí po místnosti, mohou i na hudbu. Na předem určený signál se zastaví a představí to, co znamenají jednotlivá čísla. Ty učitelka postupně střídá. Věci a postavy představujeme potichu, jen ve štronzu.

20.  DH: „Kdo jsi?“ – děti mají na čele přilepený obrázek např. sněhuláka. Vždy dva stejný obrázek.

Chodí mezi s sebou, zastavují se před ostatními a obrázek popisují, ale nesmí říct název! Postupně zjišťují, co mají na čele a snaží se najít stejný, mezi ostatními dětmi. To samé hrajeme se slovy, které dětem pošeptáme např. sníh – sníh, vločka – vločka, atd. Děti se hledají tak, že svůj název šeptají ostatním do ucha. Když najdou svou dvojici, sednou si na zem.

21.  DH: „Na barevné střípky“

Střípky jsou volně položené na zemi, na nich písmenka.

  1. Na předem určený signál tvoříme kruh kolem jmenovaného písmenka
  2. Kdo první najde písmenko, zvedne, vymýšlíme slova
  3. Dvě skupinky proti sobě, prohlédnou si prostor s písmenky a zavřou oči. Pomalu jdou proti sobě a snaží se zvednout písmenko, které předem učitelka vyslovila.

d.   Ve skupinkách skládáme předem napsané slovo

22.  DH: „Na soba“ – děti sedí těsně vedle sebe. Jeden z nich dostane do ruky rolničku, a tím se stává sobem. Všichni mají ruce za zády a dělají předem domluvený pohyb. Předem určené dítě jde za dveře a pak musí poznat podle sluchu, kdo je sob.

23.  DH: „Klíč od sněhového království“- děti mohou vstoupit do sněhového království jen tehdy, pokud si zapamatují všechna slova (obrázky), které cestou potkají. Mohou být volně po třídě i po budově. Jedná se o 5-10 obrázků. Názvy šeptají učitelce a ta rozhodne, zda mohou vstoupit do království nebo ne.

24.  DH: „Ztracený střípek“ –  děti stojí v kruhu a posílají si střípek na provázku (např. korálek). Jedno z dětí stojící mimo kruh, musí poznat, kde střípek je, kdo ho právě má.

25.  DH: „Na sochaře“ –  děti stojí proti sobě ve dvojicích. Jeden sochař, druhý hmota a snaží se vymodelovat předem domluvenou postavu, předmět. Hmota se úplně poddá svému sochaři.

 26.  DH: „Kletba“ – posíláme  zrcadlo po kruhu sedících dětí. Kdo zrcadlo má v ruce, podívá se do něj a prokleje někoho např. „ Přeji Gerdě, aby Káje nikdy nenašla“. Další se snaží kletbu vyvrátit např. „Ne, ne, Gerda Káje najde a společně se vrátí domů“. Jak kletbu vyvrátí, proklíná dál.

27. DH: „Hola, hola, hej“ –  děti stojí v řadě a nastaví ruce. Učitelka nenápadně jednomu z nich dá střípek (korálek). Ten, kdo střípek má první vyběhne po říkance: „Hola, hola, hej, Káje ty hledej“. Ostatní ho musí chytit, než přeběhne třídu. Hrajeme po skupinkách (8-12 dětí).

 28. DH: „Boj o královnin závoj“ Dvě řady proti sobě (od sebe asi tři kroky). Učitelka rozdá v každé řadě čísla od 1 – 4 (podle počtu dětí). Ona stojí mezi nimi na začátku a drží šátek. Vždy zvolí jedno číslo, které vysloví a dvojice se stejným číslem si běží pro šátek. Jeden druhého však nesmí chytit! Zachrání se pouze tehdy, když je na své straně skupiny. Jedná se o soutěž družstev (na body).

29. DH: „Pánská volenka“ – Dvě řady proti sobě (holky a kluci). Holky předem ví, kdo je jejich vyvolený, ale chlapci  to neví a jdou postupně žádat o tanec se slovy „Smím prosit?“ ukloní se a nabídnou rámě  kterékoli z děvčat. Pokud se netrefí, děvče odmítne a otočí se. Jeli jeho vyvolená, odchází s ním mimo hru. Hraje se do poslední dvojice.

30. Využití klubíčka vlny – učitelka nakreslí postavy z pohádky a děti volně dozdobí,  soutěživě ve dvojicích hledáme cestu (procházíme branami – pod nohama ostatních),  vytváříme labyrinty, které využijeme k cestě za Kájem, potkáváme předměty  (paměťová hra), chůze po své cestě + píseň „Cesty dlouhé“ (přiloženo)