Schůze VV – 4.10.2016

logo-cernobile

Zápis ze schůzky koordinační sekce
v rámci udržitelnosti projektu

CZ.1.07/1.3.07/04.0005 Výuka k rozvoji tvořivosti učitelek mateřských škol

Název sekce: VÝTVARNÁ VÝCHOVA
Datum schůzky: 4. 10. 2016
Místo konání: ODLOUČENÉ PRACOVIŠTĚ V. NEZVALA MOST
Od – do: 13:30 – 15:00
Téma: PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ V MŠ
Počet přítomných: 23
Tento projekt vznikl a byl realizován na základě dotace EU, ČR, učitelky MŠ realizují interní vzdělávání v dané sekci v rámci nepřímých úvazků pedagogické práce.

Program schůzky sekce:
1. Přivítání všech členek sekce VV z Mostu a Chomutova s vedoucí p. učitelkou Irenou Zetkovou.
2. Všeobecné seznámení s tématem prevence sociálně patologických jevů v MŠ
(p. uč. Dušovská Olga).
3. Jak aplikují prevenci sociálně patologických jevů na odloučeném pracovišti V. Nezvala v Mostě – vedoucí odloučeného pracoviště (p. uč. Bc Marie Kubíková).
4. Konkrétní příklad dobré praxe na odloučeném pracovišti V. Nezvala na dané téma
(p. uč. Jana Štěpánová).
5. Diskuze a prohlídka výkresů donesených p. učitelkami k danému tématu – jak uchopily toto téma na své školce.
6. Prohlídka mateřské školy V. Nezvala.

Zapsala: p. uč. Dušovská Olga, odloučené pracoviště A. Dvořáka

________________________________________________________________________

PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ V MŠ

Prevence sociálně patologickývh jevů je chápána jako proces, který patří mezi základní aktivity každé výchovně-vzdělávací instituce. Proces prevence sociálně patologických jevů by měl být součástí každého výchovného působení, zejména prostřednictvím budování pevného hodnotového systému dětí, mravních zásad i rozumových schopností, jež děti mobilizují v určitých krizových situacích. Program prevence sociálně patologických jevů si školy sestavují samy a jejich podstatu tvoří zejména budování pevného hodnotového systému dětí pomocí orientace dětí na pozitivní aktivity, osvětové aktivity a aktivity rozvojetvorné.
Sociálně patologické jevy, které se objevují mezi dětmi předškolního věku, jsou:
– agresivita
– šikana
– rasismus, intolerance (nesnášenlivost)
– dětská krádež, lež, vandalismus, násilné chování
– týrání a zanedbávání dětí
– virtuální drogy (počítače, televize, video)
– xenofobie (strach z neznámého)
Máme pět oblastí prevence sociálně patologických jevů:
– zdravý životní styl
– společenskovědní oblast
– přírodovědná oblast
– oblast rodinná a občanská
– sociálně právní oblast
Základním prvkem ochrany před společensky nežádoucími jevy je výchova ke zdravému zpusobu života od nejútlejšího věku.
Patří sem: SEBEDŮVĚRA
Přiměřené vědomí vlastní důvěry v sebe je silným ochranným mechanismem. Součástí zdravého životního stylu je i zdravé sebevědomí. Vlastní sebevědomí spojené s úctou k druhému patří k základní životní kompetenci. K upevnění sebedůvěry dětí slouží zejména pohybové aktivity, hry a hraní. Umění realisticky odhadnout své síly, nepřeceňovat ani nepodceňovat své síly, je prevencí nejen úrazů, ale i posílením pevného postoje vůči budoucím stresům, neúspěchům i pádům, které nepřipravení jedinci později mnohdy řeší zástupným způsobem (agresí, zneužíváním drog, alkoholem nebo jiným negativným způsobem).
SEBEPOZNÁNÍ
Osobní zkušenost a prožitek dítěte dávají vznik základním kompetencím, které mají děti v oblasti zdravého životního stylu a prevence získat. Základní kompetence jsou utvářeny jako znalosti, dovednosti a postoje. Mezi základní osvojené kompetence předškolních dětí a současně i kompetence v oblasti prevence patří:
– znát, co dítěti pomáhá být zdravé a v bezpečí a co mu škodí, znát důsledky požívání některých látek pro zdraví
– rozumět tomu, že způsob života má vliv na lidské zdraví
– zajímat se o udržování svého těla ve zdraví, chápat, že zdraví se musí chránit
– mít vytvořenou představu o pojmu závislost a o věcech, které ničí zdraví a zkracují život člověku (cigarety, alkohol, drogy)
– vědět, že kontakty s některými lidmi mohou být nebezpečné
– znát pravidla společného soužití ve skupině
– hodnotit své chování i chování druhých
– mít a hájit vlastní názor
– akceptovat kompetentní autoritu
– vnímat lidi s jejich odlišnostmi povahovými, tělesnými, rasovými, kulturními jako přirozený stav
– přistupovat aktivně k problémům, řešit problémy
– vědět, že je více možností řešení konfliktů
– kontrolovat extrémní projevy svých emocí a nálad
– chování přizpůsobovat sociálnímu prostředí, uvědomovat si sociální role
– spoluvytvářet prostředí pohody ve svém okolí
pokud nejsou osvojeny uvedené ochranné kompetence, jsou tyto děti zasaženy v pozdějším období různými nežádoucími jevy, jakými jsou agresivita, nekázeň, nesnášenlivost, neschopnost řešit problémy, stres a frustrace, dochází i ke sebepoškozování dětí. Důsledkem je poté náchylnost ke zneužívání medikamentů, drog, alkoholu, šikana, násilí, vandalismus, atd. Vedeme děti k osvojení hodnot spojených se životem a životním prostředím, umožňujeme jim podílet se na tvorbě zdravého prostředí, na úpravě životních podmínek nejbližšího okolí a estetice prostředí školy. V preventivní oblasti výchovného působení na předškolní dítě navazujeme na výchovu v rodině a doplňujeme ji o mnohostranné aktivity a přiměřené podněty, které dnešní rodina není vždy schopna zajistit. Některá rodina uplatňuje nadměrnou až úzkostlivou péči, kde jsou kladeny nadměrné požadavky na dítě, někdy je naopak dítěti dána naprostá volnost. Někde je malá péče zdůvodněná nedostatkem času rodičů nebo je malý zájem o dítě. To vše ztěžuje orientaci dítěte v životě a jeho pozitivní socializaci. Mateřská škola může ve spolupráci s rodinou mnoho rizikových prvků chování eliminovat. Existuje velké množství možností, jak pedagog může zakomponovat do třídního vzdělávacího programu prevenci sociálně patologických jevů. Svoji třídu zná a je si dobře vědom, jaké patologické jevy se ve třídě vyskytují. V integrovaných blocích lze použít také např. prevenci dopravní nehodovosti, bezpečného přecházení vozovky, atd. Dítě získává prostřednictvím tvořivé hry, na základě vlastního prožitku a komunikace informace o zdraví, jako hodnoty, kterou je třeba chránit a podporovat (například poznání, které potraviny zdraví neprospívají, ví o existenci látek, poškozující zdraví, ví, že netrháme a nejíme neznámé plody, učí se jak si pomoci při nemoci, úrazu, seznamuje se, jak ošetřovat drobný úraz, jak se chovat při infekčním onemocnění (při kýchání a kašli používá kapesník, sděluje zkušenost s nemocí slovně, hrou na lékaře, atd.).
První roky života, které zahrnují i předškolní věk, byly vždy vnímány jako nejdynamičtější období z celého života člověka. V předškolním věku je dítě nejvíce ovlivnitelné a následky vlivu prostředí si sebou nese po celý život. Předškolní dítě je absolutně závislé na nás dospělých lidech, ať už jsme jeho rodiče nebo učitelé. Svou přítomností po boku předškoláka na sebe přijímáme nemalou zodpovědnost za jeho budoucí život. Pro učitelky mateřských škol je závazné dodržování Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělání, který pokud se důsledně realizuje, můžeme považovat za nejvhodnější preventivní působení. Pedagog v mateřské škole zná techniky, které zaujmou jemu svěřené děti, děti k pedagogovi vzhlíží a učí se z jeho chování, stává se pro ně vzorem. Z toho vyplývá, že právě učitel by měl být základním kamenem prevence sociálně patologických jevů v předškolní výchově.

Použitá literatura:
– Než děti dostanou kornout aneb učíme pedagogy MŠ novým metodám
– Sedláčková (str. 23-24) 2012
– Kolář Z. (str. 106) 2012
– Irena Homolková – Ochrana dětí před sociálně patologickými jevy

Zpracovala: Dušovská Olga
učitelka MŠ
Mateřská Škola, Most, Lidická 44, příspěvková organizace Lidická 44
Odloučené pracoviště MŠ A. Dvořáka Most