Materiál pro účastníky semináře DV – TU.MŠ

Projekt: Výuka k rozvoji tvořivosti učitelek MŠ „TU.MŠ“
CZ 1.07/1.3.07/04.0005 


 Seminář

Tvořivé uplatnění prvků dramatické výchovy v mateřské škole

 

MOTTO:

 

„Naučte se být dítětem a porozumíte jemu i jeho duši“.

Lektor:  Eva Lenčéšová

Romana Žižková

Bc. Irena Kopecká

Jméno účastnice DVPP:…………………………………

TENTO PROJEKT JE FINACOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

  

Organizace semináře

První den

 8.00 – 9.00 příjezd

9.00 – 9.30 ubytování, občerstvení

9.30 – 9.35 představení managerů projektu

9.35 – 9.40 představení lektorů

9.40 – 9.50 přestavení účastníků

9.50 – 10.00 cíl semináře – „Okno do duše“

10.00 – 10.10 test – cíle, kompetence, vzdělávací oblasti RVP PV

10.10 – 10.15 týmy vypracují přípravu pro práci s dětmi s využitím prvků tvořivé dramatiky

10.15 – 10.20 ukázka příkladu dobré praxe

10.20 – 10.30 evaluace vlastní práce

10.30 – 11.00 metody, zásady dramatické výchovy

11.00 – 12.00 kontaktní hry

12.00 – 12.30 relaxační hry

12.30 – 13.30 oběd

13.30 – 15.30 „Kaňka do pohádky“ – 1. část

15.30 – 16.00 přestávka, občerstvení

16.00 – 18.00 „Kaňka do pohádky“ – 2. část

18.00 – 19.00 večeře

19.00 – 20.00 „Cesta prostorem a časem“

od 20.00 nabídka zhlédnutí videozáznamů a dalších pracovních materiálů využitých při

práci s dětmi s uplatněním prvků tvořivé dramatiky

 

Druhý den

8.00 – 9.00 snídaně

9.00 – 12.00 „Tma a barevný svět“

12.00 – 12.30 evaluace

12.30 – 13.30 oběd

13.30 – 14.00 dotazníky pro účastníky, závěr

 

Anotace:

Dramatická výchova v MŠ je jedním z prostředků, který napomáhá uplatňovat základní požadavky edukačního prostředí mateřské školy a to vzhledem k Rámcovému vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání. Děti předškolního věku se učí především na základě interakce se skupinou a vlastních prožitých zkušeností.

Vzdělávací cíle:

  • Uvědomění si významu aplikace prvků tvořivé dramatiky v práci učitelky MŠ v TP v souladu s RVP PV
  • Nabídnout další možnosti práce s pohádkovým příběhem
  • Nabídnout další možnosti pro práci s textem
  • Nabídka dramatických her a cvičení
  • Nabídka kontaktních a relaxačních her
  • Rozvoj dramatické improvizace
  • Využití hudebních nástrojů a hudebně pohybových her a písní
  • Využití výtvarného materiálu a různých technik v DV
  • Vytvoření prostoru pro výměnu zkušeností z plánování, evaluace
  • Získání praktických zkušeností z příkladů dobré praxe – video

Obsah vzdělávání:

  • Okno do duše
  • Kaňka do pohádky
  • Cesta prostorem a časem
  • Tma a barevný svět

Literatura:

Eva Machková Základy dramatické výchovy
Micheline Naderu Relaxační hry s dětmi
Vladimíra Gebhartová

Michele GuillaudRok v mateřské škole

Relaxace v MŠPortál

2003

Andrea ErketHry pro usměrňování agresivity  Slavíková, Slavík, EliášováDívej se, tvoř a povídejPortál

2007

Milada MotlováČeská říkadla, písničky a pohádkyKK

2007

Patty ClaycombŠkolka plná zábavyPortál

1996

Aleš StrakaHrátky s autíčky, s autíčky  Iveta ŽižkováNápady pro děti na každý měsíc v roce Mgr. Eva SvobodováProsociální činnosti v PVRaabe Lenka BrodeckáDěti hrají divadloMC nakl.

2003

Věra KrčálováLidové písně, vánoční koledyMC nakl.

2007

Jitka TučkováŘíkanky pro rozvoj řečiPortál Mgr. Helena KolbábkováDiagnostika předškolákaMC nakl. M. ZelinováHry pro rozvoj emocí a komunikacePortálZdeněk K. SlabýNedokončené pohádkyPortálA. Tichá, M. RakováZpíváme a hrajeme si s nejmenšímiPortál

2007

Tatjana MacholdováVýtvarné práce s pohádkamiPortál

2005

G. Doherthy-SnedoouNeverbální komunikace dětíPortál

2005

Zd. ŠimanovskýHry pro zvládání agresivity a nekliduPortál

2002

S. Hermochová, J. NeumanHry do kapsy 1,2,3,4,5,6Portál

2003

Eva KulhánkováPísničky a říkadla s tancem

 

Hudebně pohybová výchovaPortál

1999

 

 

OKNO DO DUŠE

 

CHARAKTERISTIKA A OBSAH DRAMATICKÉ VÝCHOVY

 

 _________________________________________________________

____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Roviny DV:

 

Osobnostní rozvoj

_______________________________________________________________

____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Sociální rozvoj

____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________.

 _________________________________________________________

 

 

a)      Hry a cvičení na kontakt a sociální komunikaci (slovní i mimoslovní), skupinovou citlivost, dynamiku, důvěru a spolupráci.

b)      Námětové hry a improvizace, které se bezprostředně zabývají sociálními vztahy, situacemi a dovednostmi, a to v té podobě, s jakou se běžně setkáváme v životě (společenské chování, sociální dovednost, širší společenské uvědomění).

c)      Dramatické improvizace založené na mezilidském kontaktu a komunikaci, na setkávání různých lidských jedinců v situacích, osob, které na sebe vzájemně působí, řeší střetávání svých postojů a potřeb, přání a směřování a vytváření tak děje.

 

 

Prolínání cílů dramatické výchovy s cíly RVP PV

 

Cíle dramatické výchovy

 

Dramatická výchova pomáhá vychovávat tvořivou a vnímavou osobnost, která je schopna:

 

ü  Vnímat skutečnost kolem sebe v celé její hloubce a složitosti a orientovat se v ní

ü  Orientovat se v sobě jasně a zřetelně formulovat své myšlenky a beze strachu prezentovat své názory

ü  Tvořivě řešit praktické problémy

ü  Uvědomovat si mravní dilema, umět se v nich samostatně a odpovědně rozhodovat

ü  Respektovat druhé lidi i názory druhých kritice, a tím získávat otevřenost, měnit svoje postoje a vyvíjet se

ü  Soucítit s druhými lidmi a být schopen jim pomoci, je-li to třeba

ü  Spolupracovat s druhými na společném díle, umět dovést toto dílo až do konce a být schopen za ně nést zodpovědnost

 

Dramatická výchova dále:

 

ü  Učí děti zvládat prvky a postupy dramatického umění a s jejich pomocí prozkoumávat a vyjadřovat své city, myšlenky, názory a postoje

ü  Kultivuje, obohacuje a rozvíjí výrazové prostředky sloužící k sociální komunikaci (především řeč a pohyb)

ü  Učí vybírat a tvarovat látku tak, aby přesně a dramaticky účinně sdělovala záměr

ü  Vychovává citlivého a poučeného diváka a čtenáře

ü  Pomáhá objevit a případně rozvinout umělecký talent

 

 

Systém vzdělávacích cílů dle RVP PV

 

Rámcové cíle formulované jako záměry vzdělávání:

 

________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Klíčové kompetence formulované jako výstupy předškolního vzdělávání:

 

________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

 

 

 

V úrovni oblastní dosahujeme Rámcových cílů dílčími cíli a dílčími výstupy

 

Očekávané výstupy

 

Dítě a jeho tělo

____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Dítě a společnost

____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Dítě a ten druhý

____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Dítě a jeho psychika

____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Dítě a svět

____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

 

 

 

VLASTNÍ PŘÍKLAD Z PRAXE

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

OSNOVA PRO PRAKTICKÝ PŘÍKLAD Z PRAXE UČITELKY NA LIBOVOLNÉ TÉMA SLOUŽÍCÍ JAKO METODICKÝ MATERIÁL, KTERÝ BUDE UMÍSTĚN NA PORTÁLU TU.MŠ.

 

Všechny přílohy zpracujte do jednoho  dokumentu – Word, použijte typ písma Times new Roman, velikost písma 12, řádkování 1, černou barvu. Stránky očíslujte, přílohy také očíslujte (příloha č. 1) v textu též označte číslo přílohy. U příloh (pohádek, básní, písní atd.) vždy označte zdroj, jména autorů. Pracovní listy překreslete vlastní rukou.

 

Jméno učitelky:

Vzdělávání:

Délka praxe:

Zaměstnavatel:

Telefon:

E-mail:

Datum zpracování:

 

1. Základní charakteristika aktivity – anotace – záměr:

3 rámcové cíle zformulované jako záměry – při tvorbě každého tematicky zaměřeného integrovaného bloku s konkrétním názvem by měl být vlastními slovy vyjádřen jeho hlavní záměr, ve kterém by měly být obsaženy všechny 3 rámcové cíle.

1. Co chceme děti naučit, co mají poznat

2. S jakými hodnotami – vztahy, postoji je chceme seznámit

3. Jak budeme podporovat jejich osobní samostatnost projevovat se jako samostatná osoba působící na své okolí

 

2. Název integrovaného bloku ze ŠVP:

3. Název integrovaného celku ze ŠVP nebo TVP:

4. Název vlastní aktivity (podtéma):

5. Doporučené období k realizaci:

 

6. Počet dětí:

7. Věk dětí:

8. Struktura třídy – heterogenní, homogenní:

9. Předpokládaná délka aktivity:

 

10.

Vzdělávací oblasti Dílčí vzdělávací cíle Vzdělávací nabídka Očekávané výstupy
Dítě a jeho tělo
Dítě a jeho psychika
Dítě a ten druhý
Dítě a společnost
Dítě a svět
Klíčové kompetence  

 

11. Organizace aktivity: kde

 

12. Metody a postupy práce: jak

 

13. Pomůcky: co

 

14. Realizace projektu (činnosti, aktivity)

Popis předcházejících znalostí, dovedností dětí k tématu (východiska).

Stručný popis vlastní aktivity. Celými větami chronologicky popište všechny činnosti, které děti dělaly. Motivace, atd….

 

15. Evaluace:

Zdůrazněte, jaký přínos pro děti měl Váš projekt.

Odpovězte na otázky vycházející z naplňování rámcových cílů.

  1. Co jsem právě děti naučila, jak jsem rozvinula jejich schopnost a chuť učit se?
  2. S jakou hodnotou se děti setkaly?
  3. Jaký jsem dala dětem prostor pro samostatnost a možnost ovlivnit situace, ve kterých se nacházely?

 

16. Klíčové slovo:

Vyberte jedno klíčové slovo nebo slovní spojení (Velikonoce, čarodějnice nebo Den Země, Vítání jara) charakterizující Váš příspěvek pro jednoduché vyhledávání na portálu.

 

Zpracovaný dokument Word pojmenujte: Jméno – název aktivity: (např.: Irena Kopecká – Jaro – Slet čarodějnic)

 

Kontaktní adresa pro odesílání praktického příkladu z praxe učitelky:

reditelstvi_mscv@volny.cz

Telefon 777 322 576

 

Telefon pro video natáčky a další organizační záležitosti:

Monika Vydrová 731 163 866

Michael Vydra 724 757 727

 


METODY A FORMY PRÁCE V DRAMATICKÝCH ČINNOSTECH:

Čerpáno z knihy Hrajeme si s pohádkami – Ulrychová, Gregorová, Švejdová

 

Asociační kruh – využívá se v úvodu dramatických činností, kdy určité téma navozujeme a chceme pro něj děti získat. Děti v kruhu sdělují všechny své představy, asociace, které v nich nový pojem vyvolal, aniž by musely logicky zdůvodňovat a vysvětlovat.

 

Diskuse – je nastolen konkrétní problém, děti se k němu vyjadřují, zkoumají ho, zvažují a na konec k němu zaujmou stanovisko samy za sebe.

 

Diskuse v rolích – děti mluví, řeší problém za konkrétní osobu z příběhu.

 

Dramatizace – improvizované předávávání situací z literárních příběhů

 

Fikce – navozená situace, která v danou chvíli neexistuje, ale může děti v budoucnu potkat. Jde o fikci, která se navozuje proto, aby děti o problematice (např. šikana) věděly, přemýšlely o ní, zaujaly k ní své stanovisko a využily pak této zkušenosti, dostanou-li se v životě do podobné situace.

 

Hra s pravidly – zahájení, průběh i konec hry jsou jasně vymezeny (např. Na ovce a vlka).

 

Hra v roli – dítě přijímá v rámci hry roli někoho jiného a jedná pak v této roli tak, jak si myslí, že by jednala postava, jejíž roli na sebe vzalo (děti obvykle nesetrvávají u jedné role, střídají je, mají možnost prozkoumat problém komplexněji, výrazně rozšířit svou sociální zkušenost.

 

Narativní pantomima –  děti hledají způsob, jak vyprávění učitele převést do pohybové akce.

 

Boční vedení – učitel vstupuje do hry z boku a slovně ji rozvíjí, začleňuje další podněty. Děti mají více volnosti, odpovědnosti při rozehrávání akce.

 

Pantomima – hra beze slov, využívání neverbálních prostředků, mimiky, gest a pohybu v prostoru.

 

Improvizace – okamžitá reakce na okolní impulzy

 

Improvizace hromadná – celá skupina rozehrává určitou situaci, děti hrají spolu. Nepřipravenost akce bývá velmi cenná, děti jednají spontánně, tady a teď řeší problém, zážitek bývá opravdu autentický.

 

Improvizace malých skupin – menší skupinky mají společné nebo různé zadání a připraví si krátkou dramatickou improvizaci.

 

Kolektivní postava/role – jednu roli hraje více hráčů.

 

Imaginární rekvizita – pomyslná věc

 

Zástupná rekvizita – krabice od bot může být postýlkou pro panenku

 

Loutka zástupná – předmět není dále upravován (rozevřený sešit se stane letícím ptákem).

 

Loutka improvizovaná – předmět je výtvarně upravený (sešit domalovaný – oči, zobák).

 

Putující učitel v roli – učitel hra vždy s jednou skupinou dětí, rozehrává děj.

 

Reflexe – hráči zpětně nahlížejí na svou činnost, uvažují o tom, co se stalo a proč, přemýšlejí, pojmenovávají a třídí informace.

 

Simulace – hráč hraje sám za sebe, jak by se zachoval on za určitých okolností.

 

Simultánní hra – hráč hraje sám sebe, jak by se zachoval a jednal za určitých okolností.

 

Situace – předpokladem zrodu situace je setkání lidí, je dynamická, má napětí, pohyb

 

Štronzo – slovo, které je signálem k přerušení činnosti a strnutí v dané pozici

 

Učitel v roli – učitel osobně přijímá účast v dětské hře a vstupuje do role

 

Zástupná řeč – slova, která nedávají žádný smysl, ale v daný okamžik zastupují, nahrazují normální řeč (rozpočítadla)

 

Zveřejňování myšlenek – vnitřní pochody pocitů hrané postavy děti formulují do slov

 

Živý obraz – skupina dětí tvoří ze svých těl statický obraz

 

Titulky – stručné, výstižné názvy přidané k živým obrazům

 

 

________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

 

Osobní předpoklady učitele:

 

  • Hravost, imaginaci a tvořivost
  • Rozvinutou schopnost empatie
  • Jistou míru specificky dramatického talentu (tj. schopnost přirozeně a pravdivě jednat v simulovaných situacích a v roli i schopnost výrazové proměnlivosti)
  • Ochotu přijímat nové podněty (i od žáků), hledat, zkoušet a improvizovat
  • Neautorativní  přístup k dětem

 

K tomu, aby se tyto předpoklady mohly v plné míře projevit, je pak třeba jak skutečného zaujetí pro tento typ práce, tak i určitého vzdělání v oboru (ať už formou dlouhodobých seminářů nebo některou z jiných forem studia).

 

 

 

DESATERO DÍTĚTE

 

  1. Měj ke mně úctu jako k člověku
  2. Upřímně se zajímej o mé problémy, co mě bolí, trápí, těší
  3. Povídej si se mnou o lidech (v MŠ i mimo ni)
  4. Řekni napřed, co se mnou budeš dělat a co ode mne očekáváš
  5. Nezapomínej, že potřebuji ochranu, jistotu a pozornost
  6. Věnuj mi laskavý, lidský vztah
  7. Vyslechni mne, naslouchej
  8. Nauč mě něco nového
  9. Své povinnosti vykonávej s milým úsměvem
  10. Pokus se vidět mou situaci mýma očima

 

____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

 

NABÍDKA NEJOBLÍBENĚJŠÍCH KONTAKTNÍCH HER

 

1) „V dobrém jsme se sešli“ – chodíme po celém prostoru, podáváme si ruce, zpíváme a díváme se do očí, přidáme náladu, atd. (text a notový záznam přiložen)

 

2) „Komunikativní kruh“ – po kruhu putuje míček, kdo ho má, představí se a řekne, co má rád, jakou má náladu, apod.

 

3) „Posílám míček, protože“ (libovolně posíláme míček vybrané osobě, zdůvodníme proč např. „Posílám míček Libušce, protože se mi líbí její svetr“. Libuška posílá míček dalšímu. Hru hrajeme v kruhu.

 

4) „Místo po mé ruce je prázdné“ – začínáme říkat: „Místo po mé pravé ruce je prázdné a přeji si, aby si vedle mě sedla Jana, protože – např. je moje nejlepší kamarádka“. Pozor na polohu prázdného místa, může být pravá i levá strana.

 

5) „Pavučina“ – hrajeme v kruhu s klubíčkem. Držíme vlnu a posíláme klubíčko vybrané osobě např. „Posílám klubíčko Hance, protože má hezké oči. Hanka a další posílají klubko dále

do té doby, než vznikne pavučina. Ta se dá dále využít dle fantazie dětí např. překračovat, podlézat, hrát si v ní další hry – např. „Na pavouka a mouchu“

 

6) „Nezkaz rytmus“- v kruhu – postupně se představujeme jmény za stejného rytmu, a to dvakrát tleskneme a dvakrát pleskneme do stehen, nepřetržitě. Vždy na tleskání říkáme své jméno – tlesk, tlesk = E-VA, plesk, plesk = mlčení. Řetězec tleskání a pleskání se nesmí přetrhnout! Místo mlčení můžeme přidat např. své příjmení, náladu, oblíbenou barvu, hru atd. dle vlastní fantazie učitelky či dětí. Podobně DH: „Jak se jmenuješ?“ – vše v metrumu.

 

7) „Světlo“ – chůze v prostoru v rytmu hry na bubínek, dbáme na správné držení těla – těžiště, světýlko na hrudi, nenarážet!

 

8) „Spojení očima“- v kruhu, dvoje oči se spojí pohledem, když jsou si opravdu jisti, vymění si v kruhu vzájemně místa. Jejich pohledy se nesmí rozpojit!

 

9) „Čí je to předmět“ – vezmeme si předmět, nejlépe takový, aby nikdo nevěděl, že je Váš a snažíme se ho vyměnit se slovy: „Toto je Evy pero“ a dvojice, které ho nabízíme, vám podá svůj předmět se slovy např. „Toto je Romany krabička“, kterou se snažíte dále vyměnit. Hrajeme asi 5 minut a pak provedeme kontrolu, zda předměty patří jmenovaným lidem.

 

10) „Co nejsem“ – např. Jsem Milena a nejsem slon. Hrajeme v kruhu. Můžeme hru rozšířit o zdůvodnění např. „Nejsem slon, protože by mi vadil chobot“.

 

11) „Na molekuly“ – děti tuto hru hrají spíše pod názvem „Čísla“, název není nikdy podstatný, je možné hru pojmenovat podle potřeby učitelky, tak jako každou jinou hru. Děti chodí v prostoru, mohou v rytmu připravené hudby a na předem určený signál např. vypnutí hudby, řekne učitelka číslo – např. tři a děti musí vytvořit trojice atd. Pokud někdo trojici neudělá, vypadá ze hry. Hrajeme do poslední dvojice.

 

12) „Na sochy“ – pohybujeme se v prostoru, na určený signál zkameníme, nebo vytvoříme předem určený předmět, člověka, pohádkovou postavu, ztvárníme či zaujmeme k určité věci nějaký vztah např. mokrý hadr, popelnice, strom, atd.

 

13) „Sousoší“ – chodíme po celém prostoru, na předem určený signál vytvoříme dvojice spojené předem určenou částí těla např. kolenem, dlaní, ramenem, atd. Obměnou může být spojení libovolné a motivované libovolným tématem.

 

14) „Anketa“ – v kruhu – učitelka (dítě) udělá dva kroky do kruhu a říká: „Hledám toho, kdo má např. rád koprovou omáčku.“ Kdo ji má opravdu rád, udělá také dva kroky do kruhu. Ostatní stojí na místě. Hru opakujeme s jinými otázkami.

 

15) „Pomalu, rychle, stop“- děti chodí v prostoru a navzájem si říkají tato tři slova a přizpůsobí se jim. Později jenom naznačí posunkem např. dotykem, zpomalí, zrychlí, nebo stojí.

 

16) „Na opaky“ – stojíme v prostoru, házíme míč se slovy, která nejsou pravdivá např. „Aleno máš na nose borůvku.“ Alena chytí míč a odpovídá pravdu – např. „nemám na nose borůvku, mám nos čistý.“

 

17) „Na upíra“ – stojíme v kruhu, uprostřed upír, který se snaží vysát oběť tím, že se k ní přibližuje s napřaženýma rukama. Oběť se může zachránit tím, že její jméno vysloví ten, na koho se dívá. Pokud se tak nestane, oběť je vysátá a vypadává ze hry.

 

18) „Heja x get down“ – slovo „get dawn“ můžeme nahradit slovem „zpět“. Všichni stojí v kruhu a jeden začne pohyb rukou z pravé strany na levou, výrazně a zakřičí „heja“. Další dítě stojící vedle něho pokračuje stejným způsobem i slovem. Pokud chce hru otočit na druhou stranu, zakřičí „get down“ a pokrčenýma rukama v lokti máchne dozadu a hra pokračuje.

 

19)„Tam“ – chůze prostorem s vyhýbáním, na předem určený signál ukážeme rukou na dvojici, kterou jsme si předem vybrali a řekneme tam“. Možno hrát ve trojici, čtveřici a využít i nohy.  Hra se stále zrychluje.

 

Dílčí vzdělávací cíle kontaktních her:

  • Uvědomění si vlastního těla
  • Rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace a rozsah pohybu apod.)
  • Rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních i produktivních
  • Rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních)
  • Rozvoj tvořivosti
  • Rozvoj a užívání všech smyslů
  • Rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních

 

Očekávané výstupy:

  • Koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou
  • Vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu
  • Ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem
  • Naučit se zpaměti krátké texty
  • Správně vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči
  • Zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci
  • zachovávat správné držení těla, napodobování dle pokynu
  • Ovládat koordinaci ruky a oka

 

RELAXAČNÍ HRY

 

Tato relaxační cvičení na sebe vzájemně navazují. Mohou se však i využít samostatně.

 

1) Lesní Studánka

Děti se vestoje zvolna protáhnou, pohodlně si sednou, lehnou a zavřou oči. Učitelka jim klidným hlasem vypráví (každý si představuje): Jste v lese na horách, nad vámi se kývají koruny stromů, voní jehličí a mech mezi kmeny má krásnou sytě zelenou barvu. Mohutné koruny stromů vrhají chladný, osvěžující stín. Představte si, že jdete bosýma nohama po hebkém, chladivém mechu a přicházíte ke kmeni, pod ním vyvěrá pramínek vody. Okolo něj se leskne studánka. Pomalu k ní přicházíte, tráva studí do chodidel a voda je chladná. Leskne se v ní modrá obloha. Zkoušíte vodu ochutnat, omýváte si v ní čelo, spánky a uzavírá učitelka celé vyprávění: „a cítíte se dobře odpočatě a příjemně“!

 

2) Srdce

,,Máte stále zavřené oči, třete si dlaně o sebe tak, aby se co nejvíce zahřály. Až budete cítit teplo, pomalu si je přiložte na své oči, které v nich pomalu otevřete. Až budete chtít, ruce dejte z obličeje pryč a podívejte se kolem sebe. Vstaňte a jděte se projít po lese, který jste si sami vysnily.“  Děti chodí po celém prostoru /může se prolínat i relaxační hudba/. Na slovo SRDCE si lehnou a položí si ruku na srdce. Učitelka doplňuje slovy: ,,Slyšíte své srdce? Cítíte jeho tlukot? Tluče silně nebo pomalu?“  Bez relaxační hudby zkoušíme, jak tluče srdce po běhu. Zjišťujeme rozdíly. Děti se učí naslouchat tlukotu svého srdce, který se mění podle intenzity tělesné námahy.

 

3) Strom

,,Srdce je nový život, může vzniknout z malého semínka, které se postupně mění v malou rostlinku, nebo může dorůst i ve velký, silný strom. Pojďte, děti, zkusíme si to předvést.“ Růst stromu se může prolínat s relaxační hudbou. Rosteme co nejpomaleji. Ke konci se soustředíme na nohy, které nám zapouští velké a silné kořeny. Zakořenění můžeme znázornit i roztaženýma nohama. Následovat může např. kývání větví při vánku, větru, bouři atd. Je možné použít také známou hru ,,NA LESNÍKA¨. Také můžeme zařadit úplné uvolnění, motivované např. OBDOBÍM SUCHA – strom usychá. Opět předvádíme co nejpomaleji.

 

4) Déšť

,,Uschlé stromy čekaly spoustu dní na déšť. Až jednoho dne přišel.“ Děti utvoří dvojice, kde jeden je otočený zády k druhému, druhý z dvojice mu slabounce ťuká po celých zádech, předvádí kapky deště. Ten, kterému ťukají na záda, může mít zavřené oči a představovat si, jak na něm přibývá vláhy a postupně znovu sílí. Roli si vymění na pokyn učitelky.

 

5) Zahrada

,,Strom nám znovu zesílil, ale bojí se, že ho čeká jiné nebezpečí a tak kolem sebe vytvoří zahradu.“ Děti chodidla opřou pevně o zem, narovnají krk a protáhnou ho vzhůru. Rozkročí nohy do šíře pánve, ruce zvednou jako by měly pod pažemi balony. Natáhnou ruce dozadu, aby vzniklo co nejvíc místa mezi hrudníkem a spojenými prsty. Tlačí bederní páteř dozadu, aby se moc neprohýbaly. Tak si vytvoří svou zahradu. Jde především o cvik stability a posílení jistoty. Uvědomují si svůj prostor s prostor druhých. Stromy se mohou volně pohybovat v prostoru a na slova ZAHRADA, vytvoří výše popsaný postoj. Učitelka lehkým tlakem kontroluje, zda strom opravdu stojí stabilně a pevně.

 

6) Medvídek a strom

,,Ani zahrada stromům nepomohla, nebezpečí na ně číhalo dále. Byly to medvědi. Třely se o kůru stromů a příjemně si u této činnosti bručely.“ Děti chodí celým prostorem, kde je provází relaxační hudba. Když hudba utichne, děti se ve dvojicích opřou zády jeden o druhého. Oba jsou medvídkové, kteří se drbou zády o ,,strom“ a spokojeně bručí. Po chvíli, když hudba opět hraje hlasitěji, se rozloučí, vyhlédnou si jiného partnera, se kterým se opět drbe zády o záda. Svoje pocity přitom spontánně vyjadřují různými zvuky. Tak se vymění aspoň ve třech dvojicích.

 

7) Spící medvídek

,,Medvídci se řádně unavili a usnou hlubokým spánkem. Úplně se uvolnili a přestali vnímat okolí.“ Děti představují spící medvídky /hadrové panenky/ a učitelka zjišťuje, zda tomu tak opravdu je. Chodí od jednoho ke druhému a zvedá jejich končetiny, které by měly bezvládně padnout na zem. Může se prolínat s relaxační hudbou.

 

8 ) Medvěde, probuď se!

,,Medvědi spali a spali, a to až do té doby, než jednoho z nich neprobudil vlk.“ Vlkem se stává učitelka, probudí jednoho z medvídků tím, že se dotkne jeho palce u nohy. Ten se probudí, a protože má velký hlad, jde k jinému medvídkovi, dotkne se také palce u nohy, tím ho probudí, lehne si na jeho místo a probuzený medvídek udělá to samé dalšímu medvídkovi. Dotýkat se můžeme pouze těch medvídků, kteří nehybně leží se zavřenýma očima. Chodící medvídek chodí nejdéle 10 vteřin. Učitelka může na začátku hry probudit více medvídků, takže se v prostoru prochází skupinka. Hra probíhá v naprosté tichosti. Učitelka může hru také změnit nebo přizpůsobit, pokud chce s medvídky vytvořit kruh, budí je postupně sama a ti se v tichosti chytají za tlapky a vytváří řetěz.

 

9) Neviditelný kapesník

„Medvídci se dostatečně vyspali a šli se společně projít lesem. Přišli až k úlu lesních včel, kde bylo smetiště, strašný nepořádek. V tom nepořádku, ležel také kapesník, který byl celý od medu. Medvídkům se všude lepil a oni se ho nemohli zbavit! Vidíte ho také děti? Támhle leží. Zkuste si ho vzít do ruky.“ Děti napodobují slova učitelky a berou kapesník do ruky. Předvádí, jak se jim lepí na ruce. Učitelka říká: “Teď se medvídkovi nalepil na rameno, honem ho setřeste.“ Děti se snaží třást ramenem tak, aby kapesník setřásly. Na znamení učitelky např. třikrát tleskneme, kapesník spadne. Přilepené části těla ke kapesníku učitelka mění, kapesníku se však zbaví jen tehdy, když budou třást celým tělem. V tu chvíli však vysílení padají k zemi, dojde k úplnému uvolnění.

 

10) Bolavé tlapky

,,Po souboji s kapesníkem, měli medvídci pěkně bolavé tlapky. Přemýšlely, jak by si je mohli ošetřit. Jeden z nich dostal nápad:,,Kamarádi, vždyť jsme u úlu, kde je spousta vosku od včeliček. Vypůjčíme si ho a tlapičky si navzájem promasírujeme.“ Děti si sednou ve dvojicích proti sobě. Učitelka dá jednomu do dlaně mastný krém, který druhé dítě vmasíruje do rukou kamarádovi. Masírovaný má zavřené oči a úplně se uvolní. Můžeme použít relaxační hudbu. Role se po chvíli vystřídají.

 

11) Letadlo

,,V tomto lese je ale pěkný nepořádek, tady žít nebudeme, odletíme do jiné země, třeba k moři. Tam bychom mohli oslavit narozeniny, které bude mít náš Míša. Pojďte, kamarádi, půjdeme na letiště.“ Děti předvádějí chůzi po čtyřech, sednou si každý na místo, které se mu líbí a čekají na pokyn učitelky. Říká: ,,Prosím všechny pasažéry, aby si zapnuly bezpečnostní pásy.“ Děti předvádí zapínání. Učitelka začne odpočítávat start: Pět, čtyři, tři, dva, jedna – start!“ V tu chvíli se každý promění v letadlo a vzlétne. Předvádí let letadla s rozpaženýma rukama. Letí tak, aby se nesrazila. Naklání se ze strany na stranu. Když uč. pískne, letadla zpomalí, vysunou kola a připravují se k přistání, kleknou si a nakonec lehnou na bříško. Úplně se uvolní. Koho se uč. dotkne, vystupuje z letadla a jde se postavit na místo, kde se mu líbí.

 

12) Oslava

,,Právě jsme přistáli na překrásném ostrově. Míša tu bude mít opravdu krásné narozeniny. Pojďte, kamarádi, společně mu popřejeme.“ Děti utvoří kruh a společně zazpívají HODNĚ ŠTĚSTÍ, ZDRAVÍ. Míša vystoupí z kruhu ven a děti se postaví do prostoru kruhu, jakoby na dort, kde představují svíčku. Učitelka mezi nimi chodí a zapálí je tak, že se ukazováčkem dotkne hlavy každého z nich. Svíčka hoří, ale také jí postupně ubývá. Děti se jakoby pomalu deformují a snižují se k zemi. Tají a tají, až z nich nezbude ani kousek vosku. Nakonec se úplně roztáhnou na zemi a využijí toho, aby si úplně odpočinuli. Učitelka postupně volá jménem ty děti, které Míšovi popřejí. Tato hra se může obměnit tím, že oslavenec chodí a svíčky postupně sfoukává. Ty zůstanou ve štronzu, přesně v moment sfouknutí.

 

13) Mušle

,, Míšovi jsme popřáli, ale nemáme pro něj žádný dárek, protože na tomto ostrově není žádný obchod. Co bychom mu tak asi mohli dát!“ Děti samy říkají, co z ostrova by bylo vhodným dárkem pro Míšu. Jedním z dárků by mohl být i náhrdelník vytvořený z perel, které jsou schované v mušlích. Ty předvedou děti samy, dle vlastní fantazie. Mušle leží nehybně, se zavřenýma očima na zemi a z dálky poslouchají zvuk moře. Učitelka postupně říká jména dětí, ty vstanou a jakoby se navlékají na pomyslný provázek (chytají se za ruce). Vše se děje pomalu.

 

Dílčí vzdělávací cíle:

  • Uvědomění si vlastního těla
  • Rozvoj schopnosti citově vztahy vytvářet, rozvíjet je a city plně prožívat
  • Osvojení si poznatků o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě
  • Osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody
  • Rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné mot.
  • Rozvoj tvořivosti (tvořivé sebevyjádření)

Očekávané výstupy:    

  • Uvědomovat si příjemné citové prožitky
  • Vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů (vnímat hmatem)
  • Vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit je podle pokynu
  • Porozumět běžným neverbálním projevům citových prožitků a nálad druhých
  • Vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit je podle pokynu
  • Koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla
  • Zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci
  • Pojmenovat části těla
  • Rozvoj komunikativních dovedností (verbální i neverbální)
  • Přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat a udržovat dětská přátelství

 

KAŇKA DO POHÁDKY

Časová dotace – 13.30 – 18.00 hodin

 

PRÁCE S POHÁDKOVÝM PŘÍBĚHEM

 

Vytvoření 4 skupin účastníků semináře

práce s pohádkovými příběhy – Mach a Šebestová

O ošklivém káčátku

O perníkové chaloupce

O Smolíčkovi

volné převyprávění, možnost zařazení i náhodných předmětů, upravení příběhu dle vlastní

fantazie (příběh volí zúčastněné učitelky)

– práce s libovolně zvolenou větou či souvětím (rytmizace, práce s hlasem, využití různých melodií, práce s tělem, atd.)

– pantomima (sólově i skupinově)

– rozehrávání situačních scének

– zařazení dramatických her např. DH: „Pravda a lež“

– zařazení hudebně pohybových her (upravených do tématu)

– Kimovy hry (např. „Poznej, co se ztratilo?“, atd.)

 

NABÍDKA DRAMATICKÝCH HER SPOJENÝCH S VÝŠE UVEDENÝMI POHÁDKOVÝMI PŘÍBĚHY

 

„OŠKLIVÉ KÁČÁTKO“

 

1)      „Co je jaro“ – děti sedí v kruhu a postupně jedním slovem vyjádří co je jaro – asociace.

2)      „Jak roste tráva“ – děti se spustí do dřepu. Sedí na patách, trup mají pěkně vzpřímený a ruce v bok. Pomaloučku, plynule, téměř neznatelně se začnou zdvihat až do stoje na špičkách se vzpažením. Vyhrává to dítě, které to dokáže nejpomaleji.

3)      RELAXACE – četba pohádkového příběhu, děti leží na zádech jako hadroví panáčci či panenky, dlaně vzhůru podél těla, oči zavřené.

4)      „Snášení a zahřívání vajec“ – situační scénka – kachna vyseděla vajíčka a chystá se je zahřívat. Jak se při tom chová a co dělá? Děti předvádí.

5)      „Ohrožená vajíčka“ – kachna sedí na vejcích a chrání si je (obruč, papírové koule). Ostatní jsou lišky, které dostaly chuť na vajíčka a snaží se jí je vzít. Kachna si svá vajíčka musí uchránit, nesmí si však na ně sednout. Hra se může obměnit i tak, že kachna spí a zbudí se pouze, když lišky uslyší.

6)      „Zloději vajíček“ – dvě stejné skupiny dětí mají své hnízdo se stejným počtem vajíček (papírových koulí). Na předem domluvené znamení si začnou vajíčka krást (po jednom) a přenášet do svého hnízda. Vyhrává ta skupina, která získá větší počet vajíček.

7)      „Vajíčka se kutálejí“ – děti si představují, že jsou vajíčka. Kutálejí se (chodí) různými směry, ale musí dávat pozor, aby nenarazila do jiného vajíčka, protože by se rozbila. Je potřeba upozornit na to, že v případě hrozící srážky, musí vajíčko zpomalit nebo se zastavit. Rozbitá vajíčka vypadají ze hry. S menší skupinou je možné se koulet (rukama si drží kolena a pokouší se kutálet).

8 )      „ Ještě se neznáme a už stejně ťukáme“- pomocí skořápek od ořechů či jiných zvučných předmětů napodobujeme zvuk klubajícího se kachněte. Děti (kachňata) sedí v kruhu nebo volně v prostoru a napodobují kachně, kterého se dotkla jeho maminka (kachna). Roli kachny předem určíme.

 

9)      „Poznej ošklivé káčátko“ – v kruhu nebo volně v prostoru dětí napodobují rytmus předem určeného kachněte. Jeden z nich však, ošklivé káčátko, předvádí jiný rytmus. Předem určená maminka kachna, musí poznat, kdo jinak ťuká a je ošklivým káčátkem. Než se děti dohodnou, kachna čeká za dveřmi.

10)  „Líhnutí vajíček“ – situační scénka – pohybově vyjádřit líhnutí kachňat z vajíčka. Kachňata se před líhnutím uzavřou do imaginárního vejce a zapnou zip.

11)  „Rozbitá vajíčka“ – dětem předem rozdáme rozstřižená papírová vajíčka (dva nebo více dílů). Na znamení chodí v prostoru a hledají další díl svého vajíčka. Vyhrávají ty děti, kterým se to povede nejdříve. Každé vajíčko je jinak rozstřižené. Pokud si chcete tuto hru obměnit, rozstřihejte stejným způsobem čtyři stejně velká vejce a závodivou formou je nechte složit. Jednotlivě i ve družstvech.

12)  „Káčátka se bojí“ – předem určíme kachnu a ošklivé káčátko. Kachna (maminka) tuší, že se po vylíhnutí něco děje. Rozhlíží se a zjišťuje, že se její děti bojí jednoho kachněte, je to ošklivé káčátko. Musí ho co nejrychleji poznat a chytit za křídlo. Ošklivé káčátko chodí mezi ostatními a na koho mrkne, utíká na předem určené místo (domeček).

13) „Na pocity“- ošklivé káčátko chodí se zavázanýma očima mezi ostatními kachňaty, které šeptají ošklivé věty např. „Ty jsi ale ošklivé“. Bylo by dobré, kdyby si tuto roli zkusily všechny děti, aby poznaly, jak se ošklivé káčátko cítilo mezi ostatními. Jaké to je, když ho skupina nepřijme, tak jak by měla.

14) „Krmení kachňátek“ – každý má svou misku (kruh) a zobáček (kolíček). Uprostřed místnosti jsou rozházená zrníčka (víčka od pet lahví) a každé kachně má za úkol nasbírat co

nejvíce zrníček do své misky. Vyhrává to kachně, které má nejvíce zrnek. Používá pouze zobáček. Hra se může obměnit tím, že závodíme ve skupinkách a sbíráme víčka podle barev.

15) „Poznej, kdo chybí“ – předem určíme maminku kachnu, která odejde za dveře.     V místnosti určíme, které z dětí schováme. Kachna musí poznat, kdo z jejich dětí chybí.

16) „Kachní honička“ – ošklivé káčátko honí ve dřepu dvojice kachňátek, které se drží za sebou. Babu dává poslednímu kachněti a tím pro sebe získává kamaráda, který s ním vytváří dvojici. Dvojici vytváří s tím, který byl jako první, druhý se stává ošklivým káčátkem.

17) „Škádlení kachňátek“ – děti sedí za sebou a předávají si postupně různým dotykem informaci např. tahání za uši. Obdobné jako „Tichá pošta“ pouze s doteky. Informace musí být přesná!

18) „Co si přejí kachňátka“ – děti sedí v kruhu a jedno je za dveřmi. Společně se dohodneme na nějakém přání a společně ho vyslovujeme po slovech (slabikách) a to tak, že každé dítě postupně opakuje jedno slovo např. „Chtěli – bychom – hodně – zrní.“ Dítě, které je za dveřmi musí uhodnout, co si přejí. Slova děti říkají najednou.

19) „Na dravce“ – kachňátka mají za pasem šátek (ocásek), chodí po dvorku a na slova „Pozor dravec“ utíkají a chrání si své ocásky (ne rukou). Komu dravec vytrhne ocas, vypadá ze hry. Vyhrává ten, kdo si ocásek uchrání.

20) „Noční výlet“ – kachna se svými kachňaty se vrací z nočního výletu (je tma, kachna má zavázané oči). Pouští své děti do domečku, ale nejdříve je musí po hmatu poznat. Děti podlézají pod nohama kachny. Koho pozná, jde do domečku. Koho nepozná, zůstává venku. Může mít více pokusů.

21)„Kachní zápasy“ – můžeme motivovat tak, že nejsilnější ze všech, ošklivé káčátko, je krásná silná labuť, která přesto, že je nejsilnější a nejkrásnější, nepohrdá ostatními, jako ony pohrdaly jím. Pravidla hry: Oba bojovníci poskakují po jedné noze, druhou mají volně pokrčenou. Paže mají zkříženy před tělem nebo sepnuty za zády. Každý hráč se snaží údery

rameny nebo hrudníkem do těla vychýlit soupeře z rovnováhy. Kdo položí zvednuté chodidlo na zem, prohrává.

22) „Kačer mezi zvířaty“ – děti stojí v kruhu, učitelka uprostřed, ukazuje na jednotlivé děti a přiřazuje jim roli zvířete (kačer, komár, slon, červ, čáp, opice). Kačer předvádí zobák, děti vedle něj jsou otočené a předvádí ocásek. Komár bzučí a mává malými křídly a děti vedle něj předvádí, že ho chtějí zabít plácačkou. Slon dělá velký chobot, postraní děti mu vytváří velké uši. Červ předvádí kousání svýma rukama před obličejem, vedle děti předvádí sypací piliny. Čáp stojí na jedné noze a klape zobákem, vedle předvádí žáby. Opice loupe banán a vedle ní jí vybírají blechy z kožichu. Hru postupně zrychlujeme, pokud někdo splete, vypadá ze hry.

23) Práce s padákem – využití padáku v MŠ (např. Předveď sochu či sousoší, které se nachází

pod padákem, atd.)

 

Dílčí vzdělávací cíle:

  • Rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění i produktivních (výslovnosti, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování)
  • Rozvoj komunikativních dovedností (verbálních)
  • Rozvoj tvořivosti
  • Uvědomění si vlastního těla
  • Rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace a rozsah pohybu, dýchání, koordinace ruky a oka apod.), ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí
  • Osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí
  • Rozvoj kooperativních dovedností
  • Posilování přirozených poznávacích citů
  • Vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivost apod.)

Očekávané výstupy:

  • Vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky ve vhodně zformulovaných větách
  • Ovládat koordinaci ruky a oka
  • Koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla
  • Zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v daném prostředí
  • Vědomě napodobit jednoduchý pohyb (rytmus) podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu
  • Vyjadřovat smysluplně myšlenky, nápady
  •  Přemýšlet, vést jednoduché úvahy a to, o čem přemýšlí a uvažuje, také vyjádřit

 

Rizika:

  • Nedostatečné psychosociálně „bezpečné“ prostředí
  • Záporný vliv na psychiku dítěte (podobné prožitky s nepříjemným koncem)

 

„PERNÍKOVÁ CHALOUPKA“ 

 

1)      Volné převyprávění příběhu v kruhu. Můžeme obměnit převyprávění formou lži a pravdy např. „Byl jednou jeden král a ten měl dvě dcery“. Pokračuje další dítě a říká: „Ne, to nebyl král, ale tatínek a měl dvě děti“ a znovu říká nějakou lež ten, který předchozí lež vyvracel.

2)      „Seznámení čarodějnic na starém hradě“ – strašidelná hudba, čarodějnice stojí jako sochy v prostoru, stará baba Agáta přiletěla na sraz a objevuje zakleté kolegyně, zahalené pavučinou (vlna), kterou z nich omete koštětem a kouzelnou hůlkou je postupně oživí. Čarodějnice se postupně probouzejí, protahují a začínají volně chodit po prostoru, kde potkávají ostatní a představují se např. „Dobrý den, já jsem Křivonožka z Vidlákova“ a další říká „Dobrý den, já jsem Břichomluva z Kocourkova“. Obě si navzájem při pozdravu podají ruce. Tato hra se může obměnit tak, že se všichni představí např. smutně, vesele, zuřivě, naštvaně, apod.

3)      „Když se baba bojí, dělá“ – stojíme v kruhu, stará baba Agáta opakuje výše uvedenou větu a slovo baba nahrazuje jménem čarodějnice a ta znázorní pohyb, který znázorní strach. Lze přidat zvuky. Ostatní po ní opakují. Slůvko „bojí“, můžeme nahradit jiným slovesem např. „nudí, hraje“ apod.

4)      „Hřích a pomoc“ – kruh, sedíme v tureckém sedu. Čarodějnice postupně říkají svůj největší hřích (ostatní se snaží jí odpustit) a komu nejvíce pomohly (ostatní potlesk). Motivuje stará Agáta: „Jestlipak víš, proč si se změnila v kámen?“ Nebo: „Rozhodla jsem se, že Tě oživím, protože vím, že jsi v životě udělala také dobrý skutek.“

5)      „Čaruj, babi“ – čarodějnice chodí po prostoru (mohou předvádět let na koštěti). Baba Agáta vyslovuje čísla 1-3, které představují nějakou předem určenou činnost. Číslo 1 – čarování, kde říkáme 3x „abrakadabra“ + pohyb ruky. Číslo 2 – vaření lektvaru, kde se chytí všichni za nos a říkají 3x „ bublibublibubli“ + turecký sed + míchání. Číslo 3 – sténání – leh na zádech, držení si hlavy a 3x říkáme „auauau“. Ostatní musí co nejrychleji předvést činnost, která se skrývá pod daným číslem.

6)      „Zkouška čistých uší“ – postupně po kruhu posíláme (vytleskáváme) nějaký rytmus, který může někdo libovolně změnit. Pokud se tak stane, mění se tímto také směr vytleskávání.

7)      „Rozcvička čarodějnic“ – stojíme v kruhu a jedna z čarodějnic začne uprostřed kruhu předvádět nějaký pohyb + zvuk. Ostatní čarodějnice, po jedné, se přidávají, uprostřed kruhu předvádí stejný pohyb i zvuk. Po chvíli pohyb i zvuk změní, původní čarodějnice odchází a ona opět čeká na výměnu.

8 )      „Zrcadlo“ – po rozcvičce je třeba se upravit. Utvoříme dvojice stojící nebo sedící proti sobě. Z jedné čarodějnice se stává zrcadlo, které součastně provádí pohyb čarodějnice např. česání, mytí, čištění uší, apod.

9)      „Vaření lektvaru“ – každá postupně vysloví co by přidala do kotle a proč např. „Přidávám do kotle květinu, abychom byly krásné“ atd.

10)  „Bublání lektvaru“ – v kruhu se společně držíme za ruce, každá vytváří zvuk a pohyb. Společně se snažíme sjednotit pohyb varu lektvaru.

11)  „Objevování prostoru – oheň“ – je potřeba rozdělat oheň, abychom na něm uvařily lektvar. Všechny čarodějnice se na zemi stočí do klubíčka. Nejdříve se začne pohybovat

12)  jeden prst, pak další, až se rozhýbe postupně celé tělo. Všechny představují plamínek, který se postupně změní ve velký oheň (spojení všech).

13)  „Seznámení s novým koštětem“ – na říkanku „Černá Máry“podáváme po kruhu koště. Komu koště zůstane v ruce po ukončení textu, vypadá z kruhu. Text: „Černá Máry, skoč do jámy, kdo tam je, čert tam je, co tam dělá, kaši vaří, čím ji mastí, kolomastí, čím ji jí, lopatou, má palici chlupatou.“

14)  „Lektvar se vaří“ – vytvoříme kruh, uprostřed míč – „Lektvar“. Všichni nad ním vaří a bába Agáta říká: „Lektvar se vaří a vypije ho např. Křivonožka,“ Ta ho chytí, řekne stop a pokouší se s ním trefit jednu z čarodějnic, která před ním utíká. Ta ho vypije a předvede bez komentáře, pouze pohybem, nač byl?! Ostatní to musí poznat.

15)  „Předávání energie“ – chystáme se odletět na hrad Rabštejn a potřebujeme se nabít energií. Která ze dvou skupin poletí jako první? To ukáže následující soutěž. Utvoříme dvě řady proti sobě, chytneme se za ruce. Na konci obou řad je koště, které nám dá sílu. Na pokyn báby Agáty si budou obě družstva posílat energii stlačením ruky, poslední se dotkne koštěte a vykřikne AUAUAU a běží na začátek řady, kde začne opět posílat získanou energii. Vyhrává ta skupina, která se vystřídá jako první.

16)  „Sousoší na Rabštejně“ – vytvoříme několik skupin se stejným počtem čarodějnic. Nabídneme témata např. porada čarodějnic, kletba, oslava, nemoc a skupiny se snaží zobrazit dané téma, musí se vzájemně dotýkat. Sousoší se může změnit v živý obraz – doplnit se může jeden libovolný pohyb a zvuk.

17)  „Libovolné sousoší“ – rozdělíme skupinu na dvě části – sousoší a diváci. Jednotlivé sochy postupně vytváří sousoší, aniž by se předem domluvily na tématu. Opět se musí dotýkat jakoukoli částí těla. Po ukončení uměleckého díla, hodnotí diváci celkové provedení a snaží

se zjistit, co jim sousoší připomíná. Po diskusi se jednotlivé sochy odpojují s tím, že zbylé sousoší stále zůstává spojené.

18)  „Co vidím“ – po kruhu posíláme křišťálovou kouli (míček) a snažíme se předvídat budoucnost např. „Co mě čeká večer“. Hru lze hrát také tak, že posíláme kouli po kruhu a ostatní říkají to, co vidí – asociace např. vidím hlavu, pomeranč, bambuli, rajče, apod.

19)  „Ježibaba a lopata“ – děti udělají dvojice a určí si, kdo je ježibaba a kdo lopata. Zaujmou k sobě polohu. Za doprovodu hudby chodí volně prostorem, na předem určený signál čarodějnice najde svou lopatu (pozor, blíží se k ní, jako čarodějnice) a zaujmou k sobě polohu. Hra se může obměnit tím, že si děti budou hledat jiné dvojice.

19) „Pečeme perníčky“ – děti stojí v kruhu, před s sebou mají záda kamaráda a na nich začínají péct perníčky. Učitelka říká např. „Očistíme vál“ (rukama přejíždí po zádech, čistí), „Nasypeme mouku“ (prstíky sypeme), „Rozklepneme vejce“ ťukání), „Solíme“(ťukání jemné), „Hněteme těsto“ (masáž zad), atd. Nakonec řekneme „Šup do pece“ (oběma rukama plácneme dítě před sebou).

20) „Zaujmi polohu“ – uprostřed kruhu stojí židle (dle fantazie dětí může představovat cokoli). Postupně děti přicházejí k židli a vytváří sousoší. Ostatní hádají, co představuje např. bába a pec, Jeníček a Mařenka, Ježibaba a kočka atd.

 21) „Strom“ – děti udělají dvojice, jeden stojí za zády a snaží se pomalu rozhýbat toho před sebou. Dítě stojící před ním má zavřené oči a nechá s sebou hýbat. Můžeme pustit relaxační hudbu, nebo použít xylofon (vyndáme F, H a volně volíme tóny – empatonina).

22) „Jeníček a Mařenka v lese“ – děti vytvoří hustý les, zaujmou těžiště a Jeníček s Mařenkou prochází mezi stromy. Lehce hýbají s větvemi a snaží se dostat na druhý konec lesa. Stromy mohou mít zavřené oči.

23) „Hledej vajíčko“ – děti stojí ve dvou řadách proti sobě. Dětem zavážeme oči (tma v lese) a tiše poslouchají, kam dopadne vajíčko (rytmický nástroj, uprostřed korálky). Snaží se po dopadu vajíčka, co nejrychleji vajíčko najít. Nejlépe po čtyřech.

24) „Strážce chaloupky“ – obdobná hra, jako na „Kvočnu a vajíčka.“ Obruč (chaloupka), v ní perníčky (cokoli) a na nich Ježibaba, která spí a hlídá si je. Děti se potichu blíží, tak aby neprobudily Ježibabu, a snaží se ukrást perníček. Koho Ježibaba chytí, vypadá ze hry.

 25) Práce s pohádkou „ Perníková chaloupka“

 

Odkud ten náš holub letí?

Letím z lesa, milé děti,

vrků, vrků, vrků.

Cos tam viděl, holoubku!

Perníkovou chaloupku u černého smrku.

Viděls také Mařenku?

Jakpak by ne, holenku!

Viděl jsem ji, s Jeníkem

krmili se perníkem.

A když z okna na zahradu

vystrčila baba hlavu,

nebáli se, holoubku?

Kdepak! Zamkli chaloupku

na cukrový klíč-

a už byli pryč!

 

Děti se rozdělí do třech a více skupin a snaží se samostatně pracovat s textem (rytmizace,

pohyb, práce se slovy, hra na rytmické nástroje, atd.)

 

Dílčí vzdělávací cíle:

  • Uvědomění si vlastního těla
  • Rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace a rozsah pohybu apod.)
  • Rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních i produktivních
  • Rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních)
  • Rozvoj tvořivosti
  • Rozvoj kooperativních dovedností

Očekávané výstupy:

  • Koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou
  • Vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu
  • Ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem
  • Naučit se zpaměti krátké texty
  • Správně vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči
  • Řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně, předpokládat „nápady“
  • Vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (hudebních, pohybových, dramatických i ve slovních výpovědích k nim

 

„O SMOLÍČKOVI“

 

1)      „Dvojí vyprávění o Smolíčkovi“ – volné převyprávění pohádkového příběhu „O Smolíčkovi“ postupně po kruhu. Obměnou může být vyprávění příběhu, kde děti zabudují předměty, které si samy zvolily a daly doprostřed kruhu.

2)      „Stavba Smolíčkova pokojíčku“ – (strukturované drama = tvořivá hra). Pozor! S dětmi vždy stavíme postupně a zdůvodňujeme, proč to tak chci. Děti tak mají přehled o celé stavbě a vnímají stavbu jako začátek tvořivé hry, která je jim velice blízká. Tu pak rozehrají podle vlastní fantazie.

3)      „Co dál s pokojíčkem?“ (využití známých her)

ü          DH: „Co se změnilo“

ü      DH: „Najdi předem určený předmět“ (vizuální hra – pokud určený předmět vidíme, sedneme si na předem určené místo. Hra se hraje v naprosté tichosti.

ü      DH: „Co by se stalo, kdyby.“ (Co špatného i dobrého se může stát ve světničce).

ü      DH: „Našeptávání jezinek“ – pocitová hra. Smolíček uprostřed pokojíčku má zavázané oči, jezinky chodí kolem pokojíčku a našeptávají mu špatné věci např. „Jsi ošklivý, jednou tě stejně sníme, apod. A pak dobré věci např. „Jsi krásný“, „Máš pěkný pokojíček“, atd. Děti, Smolíčkové, pak hodnotí, jak se cítily.

ü      DH: „Přemlouvání jezinek (skupiny po třech) – Smolíček u dveří naslouchá, jak ho jezinky přemlouvají, aby otevřel. Jestli otevře, nebo ne, záleží pouze na něm.

ü      DH: „Poznej, co držíš v ruce“

ü      DH: „Zapamatuj si co nejvíce předmětů“

ü      DH: „Kam by si dal předmět a proč?

ü      DH: „Co se ztratilo“

4)      „Ochrana lesa“ – děti (stromy) chodí volně v prostoru (je možné využít hudbu). Učitelka jmenuje jednoho z nich, který představuje Smolíčka a ostatní musí kolem něj vytvořit ochranný kruh. Pozor, může se stát, že jména budou dvě, nebo více. Kruhy musí být kolem každého z nich.

5)      „Na lesníka“ – děti chodí volně prostorem. Na určený signál zastaví. Předem určené dítě (lesník) si děti (stromy) přesadí podle svých vlastních představ. Tak, aby se mu jeho les líbil (vykope, přenese, přesadí, zasadí, zalije, narovná, atd.) Takto upravený les se může dále využít k další hře.

6)      „Jelen hledá Smolíčka“ (sluchová hra)stromy stále stojí v celém prostoru. Na jedné straně Smolíček a na druhé straně jelen. Oba mají zavázané oči. Navzájem ne sebe volají a snaží se najít.

7)      „Na pytláka a myslivce“- myslivec jde za dveře a ostatní si mezi s sebou zvolí pytláka, nebo ho zvolí učitelka tak, aby ho nikdo neviděl. Když myslivec přijde, děti (zvířátka) se začnou volně pohybovat po místnosti a pytlák je nenápadně píchá prstem (může zvolit i mrkání). Koho píchne, je zastřelen a padá k zemi. Myslivec musí poznat, kdo je pytlák.

8)      „Vedoucí jezinka“ – děti stojí v kruhu a určí si mezi sebou vedoucí jezinku, která bude postupně předvádět různé pohyby. Ostatní je napodobují. Dítě, které je za dveřmi, přijde a musí vedoucí jezinku odhalit.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

„Mach a Šebestová“

1)      Situační scénka – starý pán hledá své brýle, potkává ho Mach se Šebestovou a vedou s ním dialog. Pracujeme ve trojicích, nejsme přímo vázány knihou, každý si vymyslí dialog dle vlastní fantazie. Poukazujeme především na slušné chování, ale nebráníme scénce se záporným projevem. Po každé ukázce hodnotíme chování všech hrajících osob. Pomáháme si slůvky např. „Co by se stalo, kdyby…Mach byl hodný a Šebestová zlá, atd. Děje rozehráváme dle vlastní fantazie dětí i učitelky.

2)      Jaké to je, když člověk nevidí – zkusme si to se zavřenýma očima, chodíme volně v prostoru a snažíme se do nikoho nenarážet a záměrně neublížit, jsme ohleduplní jeden k druhému.

3)      „Hledání ve tmě“ – nastala noc, brýle ani jeden nenašel, ale Mach a ani Šebestová hledat nepřestali. Dvě děti se zavázanýma očima, chodí v prostoru a tiše naslouchají, kde brýle spadnou a po čtyřech se snaží, je co nejrychleji najít. Vyhrává ten, kdo je najde první.

4)      „Brýle má zloděj“ – dvě děti se zavázanýma očima chodí v prostoru s ostatními dětmi a snaží se hmatem najít toho, kdo brýle starému pánovi odcizil. Pozor, zloděj má též zavázané oči, aby nemohl záměrně Machovi a Šebestové unikat. Vyhrává ten, který dopadne zloděje. Zloděj se pozná podle toho, že má brýle umístěné na předem určené části těla, o které Mach a Šebestová neví.

5)      „Jsem rád, že vidím“ – po kruhu si podáváme brýle, které si nasadíme, rozhlédneme se kolem sebe a říkáme např. „Jsem ráda, že vidím, protože kdybych neviděla, nepoznala bych barvy kolem nás“, atd.

6)      „Kouzelné sluchátko“ – situační scénka – starý pán se rozhodne, že Mach a Šebestovou odmění a daruje jim kouzelné sluchátko. Ti se musí vzájemně domluvit a přát si jedno přání, které nahlas řeknou např. „Haló, haló, proč je stromů málo a tak křičím jako hrom, ať je stromů milión“. Ostatní děti vytvoří stromy. Pozor, všechny vytvořené věci zůstávají ve štronzu a potichu, jako sochy. Později přidáme pohyb a zvuk. Můžeme změnit postavy např. Kropáčka a Pažouta, kteří vymýšlí záporné věci.

7)      „Mé největší přání“ – posíláme sluchátko po kruhu a říkáme do něj své největší přání, které zdůvodníme. Začínáme slovy „Haló, haló, já bych chtěla, aby např. bylo teplo a mohli jsme se opalovat“. Také si můžeme přát konkrétní věc. Opět může být změnou přání záporných postav Pažouta a Kropáčka.

8 )      „Kam jdete paní Kadrnožková“-  židle volně v prostoru, děti stojí mezi nimi a paní Kadrnožková chodí. Děti se ptají“ Kam jdete, paní Kadrnožková?“ a ta jim odpovídá např. „nakoupit“. Děti se ptají „A jak je to daleko?“ A ona jim odpovídá např. „5 kroků“. Děti udělají 5 kroků. Když paní Kadrnožková řekne“Já nejsem Kadrnožková, já jsem Jonatán“, snaží se všichni najít místo na židli, včetně paní Kadrnožkové. Kdo zůstane stát, stává se paní Kadrnožkovou. U paní Kadrnožkové můžeme použít pokrývku hlavy např. klobouk.

9)      Situační scénka – p. Kadrnožková jde se svým Jonatánem proti p. Cibulkové, která jde se svou Mickou. Zvířata se navzájem nesnáší, nemusí to tak však být! Hrajeme ve čtveřicích. Po odehraných scénkách hodnotíme chování celé čtveřice např.: proč se takto chovají, jak jim můžeme pomoci, atd.

10)  „Micko, zachraň se!“ – děti stojí na čtyřech v prostoru ve štronzu  jako kočky. Mezi nimi je předem určený Jonatán a Micka. Jonatán honí po čtyřech Micku, ta se však může zachránit tím, že počůrá svou kamarádku kočku, tím ji vyžene z jejího místa a stoupne si místo ní. Vyhnaná kočka dále utíká před Jonatánem. Pokud Jonatán Micku chytí, stává se Micka Jonatánem.

11)  „Jonatáne, domů!“ – klasická hra dvou družstev. Děti stojí za sebou, dvě družstva vedle sebe. První děti drží Jonatána (plyšovou hračku) a na slova učitelky „Jonatáne domů“, posílají Jonatána pod nohama až na konec zástupu. Poslední s ním běží dopředu a posílá znovu. Vítězí to družstvo, které dostane Jonatána dříve domů a to je tehdy, když ho drží opět začínající dítě a zaštěká.

12)  „Ty jsi moje malá kočička“ – kruh, uprostřed kočička Micka chodí po čtyřech od dítěte k dítěti a snaží se je rozesmát. Pouze pohyb a mňoukání. Děti se snaží se nezasmát a říkají „Ty jsi moje malá kočička“ a kočičku pohladí. Kočička odchází k dalšímu dítěti. Smutnou atmosféru můžeme navodit třeba tím, že nám ujel autobus na školní výlet do zoologické zahrady.

13)  „Bacil“ – předem určené dítě (bacil) honí zdravé děti a koho se dotkne, onemocní a to tak, že zůstane stát na místě a předvádí nemocného člověka (pohyb i zvuk). Vyhrává to dítě, které se nenakazí nemocí a zůstává zdravé.

14)  „Bacily útočí“ – pocitová hraděti (bacily) chodí volně v prostoru. Učitelka určí dítě, které bude nemocné. Ostatní se ho dotknou či chytí a zůstanou ve štronzu. Hru opakujeme a nakonec hodnotíme, říkáme, jaké jsme měli pocity. Můžeme pozměnit tím, že z bacilů uděláme protilátky, nebo lék, který vyléčí nemocné. Nemocní tentokrát budou všechny děti (předvádíme). Kdo bude vyléčený, určí opět učitelka.

15)  „Cesta do doby ledové“ – soutěžíme ve družstvech Machové a Šebestové. Předem určení Machové a Šebestové chodí volně prostorem a učitelka jim postupně rozdává dvě ledové lávky (nastřihané z papíru). Je možné nazvat je jako ledové kry. Na slova „Pozor lavina“, se snaží obě družstva sestavit lávku, po které přejdou do bezpečí. Vyhrává to družstvo, které opravdu lávku sestaví a přejde na určené místo. Učitelka si předem určí, kam lávka povede.

16)  „V cizí zemi“ – kruh, uprostřed předem vybraná dvojice např. Mach a Huml. Na slova např. „peru více, peru málo“ se snažíme předvést rozhovor dvou lidí z cizí země. Nesmíme však použít žádná jiná slova, než předem určená, i kdyby se měla několikrát za sebou opakovat. Ostatní hádají, co si asi ta dvojice říkala.

17)  „Na Humla“ – stojíme v kruhu, začíná předem určené dítě nebo učitelka tím, že na někoho ukáže přes kruh rukou a řekne „HU“. Ten na koho ukázala, nastraží uši, ukáže na sebe a

zopakuje tázavě „HU?“. Dva po jeho boku se na něj otočí, ukazují rukou a říkají „HUHU“. Dále pokračuje to dítě, na které bylo ukázáno. Hra se postupně zrychluje.

18)  „Lov na mamuta“ – stojíme v kruhu, jeden je lovec a mrknutím střílí mamuty. Pokud je mamut zasažen, předvádí, že umírá a padá k zemi. U dětí dbáme na to, aby tato hra neskončila úmrtím, volíme např. živou vodu, která je znovu oživí. Změna: Střílí všichni, postupně. Jen tehdy, pokud proběhne oční kontakt obou dětí. K zemi padají oba najednou.

19)  „Nebezpečí“ – stojíme v kruhu, uprostřed člověk neandertálský se zavázanýma očima, který se snaží obuškem bouchnout dvojici, která se před tím kontaktovala očima a snaží si vyměnit místa. Ke kontaktu využíváme pouze oči, nikoliv tělo ani hlas. Koho člověk neandertálský bouchne, přebírá jeho roli.

20)  „Pexeso“ – každému pošeptáme známou postavu z příběhu (2x stejnou) a oni se pak navzájem hledají tak, že šeptají své jméno ostatním. Pokud se dvojice z pexesa najde, vyhrává. To znamená, že se musí najít Machové, Šebestové, mamuti, atd.

21)   „Pohybové pexeso“ – hraje se obdobně, ale tentokrát se domluví dvě děti a předvádějí stejný pohyb. Pouze na vyzvání hádajícího, nebo dvou soutěžících. Pokud uhádnou děti, které předvádí stejný pohyb, jdou k němu. Na konci hry se sčítají dvojice, stejně, jako u pexesa.

22)  „Pozor, sněhová koule“ – sedíme v kruhu a po zemi si navzájem posíláme sněhovou kouli (míč). Uprostřed člověk neandertálský, který se jí musí vyhnout, nebo přeskočit. Pokud člověka někdo zasáhne, přebírá jeho roli. Koulíme jen po zemi!

23)  „Pozor Jonatán“ – předem určené dítě se stává Jonatánem, který má ocásek a honí ostatní děti. Koho se dotkne, zkamení. Vysvobodí je jen ten, který vezme Jonatánovi jeho ocásek, tím se sám stává Jonatánem a honí.

24)  RELAXACE „KOČIČKY“

  1. jeden leží na břiše a druhý pomalu přechází rukama celé jeho tělo od hlavy a končí u nohou
  2. jeden stále leží na břiše a druhy si stoupne patami na jeho špičky a střídavě je zvedá a pokládá
  3. ležící si stoupne a druhý mu dělá jakoby očistu těla, stírá ho rukama od hlavy až po paty, postupně měníme pomalé pohyby na prudké
  4. vyměníme si role

 

Dílčí vzdělávací cíle:

  • Uvědomění si vlastního těla
  • Osvojení si poznatků o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě
  • Osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí

Očekávané výstupy:    

  • Uvědomovat si příjemné citové prožitky
  • Vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit je podle pokynu
  • Vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu
  • Vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů (vnímat hmatem)

 

PRÁCE S TEXTEM

„ Povídám, povídám pohádku“ – práce s hlasem

 

    Povídám, povídám pohádku – (chůze po kruhu, držení za ruce)

    že pes přeskočil hromádku, – (poskočit)

    povídám, povídám druhou, – (chůze po kruhu)

    že teče voda struhou, – (vlnění rukou před sebou)

    povídám, povídám třetí, – (chůze po kruhu, držení za ruce)

    že spaly na peci děti, – (stojíme a předvádíme spaní)

    a když se vyspaly, – (protažení rukama)

    koláče dostaly, – (koláče do pusy)

    přišel tam Michal, – (předem určené dítě vstoupí mezi děti)

    všechny je smíchal, – (předvádí míchání – pohyb rukou)

    ten náš Michal, ten náš Michal, … – (děti se míchají navzájem)

 

Dílčí vzdělávací cíle:

  • Uvědomění si vlastního těla
  • Rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace a rozsah pohybu apod.)
  • Rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních i produktivních
  • Rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních)
  • Rozvoj kooperativních dovedností

Očekávané výstupy:

  • Koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou
  • Vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu
  • Naučit se zpaměti krátké texty
  • Zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostoru (zvládat překážky, pohybovat se ve skupině dětí apod.)
  • Správně vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči

____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

 

CESTA PROSTOREM A ČASEM

 

Časová dotace – 19.00 – 20.00 hodin

 

PRÁCE S rytmickými nástoji s prolínáním hudebně pohybových her

 

Nabídka písní s kytarovým či klavírním doprovodem

 

Práce s tělem „v království skřítků“

 

Práce ve skupině, sousoší, živé obrazy

 

 

TANEC MALÝCH SKŘÍTKŮ

(kytarový doprovod – D,G,A)

 

MY JSME SKŘÍTCI VESELÍ, – (všichni se drží a chodí po kruhu)

MALIČCÍ, BAREVNÍ,

NERADI SEDÍME,

RÁDI SI HRAJEME.

:/ RÁDI SI HRAJEME, ALE JAK NEVÍME/:   2x

HM, OPRAVDU NEVÍME. – (řeč + stojíme, divíme se a točíme zápěstím)

AŤ UKÁŽE NÁM KVÍTEČEK, – (ukazujeme na předem určeného skřítka)

JAKÝ ZNÁ TANEČEK,

AŤ UKÁŽE NÁM KVÍTEČEK, – (předem určený skřítek jde do kruhu)

JAKÝ TANEC ZNÁ.

DĚLEJTE TO JAKO JÁ, – (předem určený skřítek předvádí libovolný pohyb)

JE TO PĚKNÁ ZÁBAVA,

DĚLÁME TO JAKO TY, – (všichni po něm opakují)

ZAHÁNÍME TRAMPOTY.

Dílčí vzdělávací cíle:

  • Uvědomění si vlastního těla
  • Rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace a rozsah pohybu apod.)
  • Rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních i produktivních
  • Rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních)
  • Rozvoj tvořivosti
  • Rozvoj kooperativních dovedností

 

Vzdělávací nabídka:

  • Lokomoční pohybová činnost (chůze, poskoky apod.), nelokomoční činnost (změny poloh a pohybů těla na místě)
  • Hudebně pohybové hry a činnosti
  • Činnost zaměřená k poznávání lidského těla a jeho částí
  • Artikulační, řečové a rytmické hry, hry se slovy
  • Samostatný slovní i pohybový projev na určité téma
  • Hry podporující tvořivost, představivost a fantazii (hudební, taneční, dramatickou apod.)

Očekávané výstupy:

  • Koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou
  • Vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu
  • Ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem
  • Naučit se zpaměti krátké texty
  • Správně vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči

„ČTYŘI“ MALÍ SKŘÍTCI

 

Vytvoříme kruh dospělých a před nimi stojí jejich děti. Zpívají píseň, a komu se dá doktorská čepička na hlavu, hrozí ukazováčkem a ukončuje píseň slovy:  „V POSTÝLCE SE NESKÁČE, TO PŘECE KAŽDÝ VÍ“. Počet skřítků se může libovolně upravovat.

 

Píseň se zpívá s kytarovým doprovodem –  D, A.

„Čtyři“ malí skřítci skáčou v postýlce,

jeden spadl na zem, křičí velice.

Jožin volá doktora a ten jim poví:

„V POSTÝLCE SE NESKÁČE, TO PŘECE KAŽDÝ VÍ“.

 

Dílčí vzdělávací cíle:

  • Uvědomění si vlastního těla
  • Rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace a rozsah pohybu apod.)
  • Rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních i produktivních
  • Rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních)
  • Rozvoj tvořivosti
  • Rozvoj kooperativních dovedností

Vzdělávací nabídka:

  • Lokomoční pohybová činnost (chůze, poskoky apod.), nelokomoční činnost (změny poloh a pohybů těla na místě)
  • Hudebně pohybové hry a činnosti
  • Činnost zaměřená k poznávání lidského těla a jeho částí
  • Artikulační, řečové a rytmické hry, hry se slovy
  • Samostatný slovní i pohybový projev na určité téma
  • Hry podporující tvořivost, představivost a fantazii (hudební, taneční, dramatickou apod.)

Očekávané výstupy:

  • Koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou
  • Vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu
  • Ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem
  • Naučit se zpaměti krátké texty
  • Správně vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči

SKŘÍTEK MYŠPULÍN  (melodie písně Otec Abrahám)

(kytarový doprovod – D, A, G)

Skřítek Myšpulín čtyři bratry měl, čtyři bratry měl, skřítek Myšpulín, oni nejedli, ani nepili, jenom do taktu si tleskali (dupali, zpívali, dělali…)

 

Popis hry: Všichni stojí v kruhu, Myšpulín ukazuje, aneb postupně přidává pohyby (ruce, nohy, hlava, tělo……přechází se do zpěvu). Všichni opakují po něm. Je to velice oblíbená a variabilní píseň.

 

Dílčí vzdělávací cíle:

  • Uvědomění si vlastního těla
  • Rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace a rozsah pohybu apod.)
  • Rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních i produktivních
  • Rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních)
  • Rozvoj tvořivosti
  • Rozvoj kooperativních dovedností

Vzdělávací nabídka:

  • Lokomoční pohybová činnost (chůze, poskoky apod.), nelokomoční činnost (změny poloh a pohybů těla na místě)
  • Hudebně pohybové hry a činnosti
  • Činnost zaměřená k poznávání lidského těla a jeho částí
  • Artikulační, řečové a rytmické hry, hry se slovy
  • Samostatný slovní i pohybový projev na určité téma
  • Hry podporující tvořivost, představivost a fantazii (hudební, taneční, dramatickou apod.)

Očekávané výstupy:

  • Koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou
  • Vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu
  • Ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem¨
  • Naučit se zpaměti krátké texty
  • Správně vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči

TMA A BAREVNÝ SVĚT

 

práce s barvou „nový život aneb příběh člověka“

 

smyslové a psychomotorické hry

 

IMPROVIZACE dle vlastní fantazie, životní situace

 

1.   V hromadných improvizacích prozkoumat některá specifická prostředí a přiblížit si situace,

které se zde mohou odehrát

ü  Zavádět hráče do improvizování na námět v hromadných improvizacích bez dramatického konfliktu a souvislého děje / příběhu /

ü  Seznámit se s určitým prostředím ve skutečnosti, pak si je vybavovat v hravé situaci

ü  Rozvíjet představivost, fabulační schopnost, znalost daného prostředí, situace nebo profese

ü  Rámcové náměty: škola – nádraží – letiště – obchodní dům – nemocnice – ZOO…

 

2.   Položit základy schopnosti vcítění přes vlastní prožitek v určité situaci a roli

ü  Představit si jak se cítí např. zvíře, rostlina nebo věc v nějaké situaci, jak asi vnímá dění kolem sebe a reaguje na něj

ü  Vyjádřit představu pohybem, zvukem, slovy, kresbou apod.

ü  Rámcové náměty: příběh opuštěného štěněte – příběh vánočního stromku – příběh kamínků u cesty – co viděla sněhová vločka

 

3.   Učit se základům společenského chování a sociálních dovedností

ü  Prozkoumat v hravé situaci vybraný námět v několika variantách

ü  Hledat správnou formu řešení na základě srovnání a výběru

ü  Rámcové náměty: představení se – přivítání hosta – chování u stolu – telefonování – vysvětlení cesty – návštěva u lékaře – chování v obchodech a veřejné dopravě apod.

 

STRUKTUROVANÉ DRAMA, rozehrávání tvořivých her či příbĚhů

 

Evaluace

 

Získané kompetence a dovednosti

Pochopení a využívání dramatických činností při tvorbě třídních a školních programů

Prolínání tématu všemi oblastmi předškolního vzdělávání

Získání praktických dovedností pro vlastní práci

Vycházet z přirozených potřeb a přání dětí, improvizovat

Dodržování pravidel vzájemného soužití, pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, respektování věkových a individuálních zvláštností dětí

 

KRITÉRIA HODNOCENÍ V DRAMATICKÉ VÝCHOVĚ

 

Zásady:

 

ü  Hodnocení je prováděno slovně

ü  V hodnocení je třeba zachytit zejména pokroky, kterých dítě dosáhlo oproti výchozímu stavu

ü  Důraz je kladen hlavně na kritéria obecná. Kritéria specifická, jejich naplnění je dáno i vrozenou mírou nadání, slouží spíše jako kritéria doplňující

ü  Děti se od začátku podílejí na svém hodnocení – zatím jen formou slovní reflexe činnosti, která proběhla. Učitel jim pomáhá vhodně volenými otázkami, aby si uvědomily, zda a nakolik byly ve své práci úspěšné (např. „Přispěl někdo nápadem?“, „Pracovali jste společně?“, „Dokázali jsme se soustředit po celou dobu?“ atd.)

 

Obecná kritéria:

  1. Zapojení, aktivita, iniciativa
  2. Soustředění
  3. Schopnost řídit se instrukcemi a dodržovat pravidla
  4. Schopnost pracovat nezávisle a s dostatečnou sebejistotou
  5. Schopnost spolupracovat s ostatními
  6. Schopnost snadno mluvit s ostatními dětmi i dospělými
  7. Schopnost naslouchat
  8. Schopnost jasně formulovat
  9. Schopnost uplatňovat a realizovat nápady (jako jedinci a členové skupin)
  10. Variabilita dětských odpovědí a navrhovaných řešení
  11. Sebekontrola
  12. Vytrvalost, vynakládání úsilí, schopnost dokončit práci

 

 

Kritéria specifická pro dramatickou výchovu:

 

Ve hře i mimo hru

 

  • Schopnost navázat kontakt
  • Ohleduplnost k druhým (odpovědnost za partnera, který je na mě odkázaný)
  • Citlivost reakce na podněty
  • Výrazová proměnlivost
  • Schopnost pravidelně jednat
  • Schopnost vstoupit do role (pravdivě v ní jednat)
  • Schopnost komunikovat opravdově s partnerem ve hře (slovně i mimoslovně)
  • Schopnost sdělnosti a výrazové proměnlivosti v mluvě
  • Schopnost sdělnosti a výrazové proměnlivosti v pohybu
  • Ø Schopnost pracovat tvořivě s materiálem a předmětem

 

Příloha číslo 1 – znalostní test  RVP PV

 

  

 

Příloha číslo 2

 

OSNOVA PRO PRAKTICKÝ PŘÍKLAD Z PRAXE UČITELKY NA LIBOVOLNÉ TÉMA SLOUŽÍCÍ JAKO METODICKÝ MATERIÁL, KTERÝ BUDE UMÍSTĚN NA PORTÁLU TU.MŠ.

 

Všechny přílohy zpracujte do jednoho  dokumentu – Word, použijte typ písma Times new Roman, velikost písma 12, řádkování 1, černou barvu. Stránky očíslujte, přílohy také očíslujte (příloha č. 1) v textu též označte číslo přílohy. U příloh (pohádek, básní, písní atd.) vždy označte zdroj, jména autorů. Pracovní listy překreslete vlastní rukou.

 

Jméno učitelky:

Vzdělávání:

Délka praxe:

Zaměstnavatel:

Telefon:

E-mail:

Datum zpracování:

 

1. Základní charakteristika aktivity – anotace – záměr:

3 rámcové cíle zformulované jako záměry – při tvorbě každého tematicky zaměřeného integrovaného bloku s konkrétním názvem by měl být vlastními slovy vyjádřen jeho hlavní záměr, ve kterém by měly být obsaženy všechny 3 rámcové cíle.

1. Co chceme děti naučit, co mají poznat

2. S jakými hodnotami – vztahy, postoji je chceme seznámit

3. Jak budeme podporovat jejich osobní samostatnost projevovat se jako samostatná osoba působící na své okolí

 

2. Název integrovaného bloku ze ŠVP:

3. Název integrovaného celku ze ŠVP nebo TVP:

4. Název vlastní aktivity (podtéma):

5. Doporučené období k realizaci:

 

6. Počet dětí:

7. Věk dětí:

8. Struktura třídy – heterogenní, homogenní:

9. Předpokládaná délka aktivity:

10.

Vzdělávací oblasti Dílčí vzdělávací cíle Vzdělávací nabídka Očekávané výstupy
Dítě a jeho tělo
Dítě a jeho psychika
Dítě a ten druhý
Dítě a společnost
Dítě a svět
Klíčové kompetence  

 

11. Organizace aktivity: kde

 

12. Metody a postupy práce: jak

 

13. Pomůcky: co

 

14. Realizace projektu (činnosti, aktivity)

Popis předcházejících znalostí, dovedností dětí k tématu (východiska).

Stručný popis vlastní aktivity. Celými větami chronologicky popište všechny činnosti, které děti dělaly. Motivace, atd….

 

15. Evaluace:

Zdůrazněte, jaký přínos pro děti měl Váš projekt.

Odpovězte na otázky vycházející z naplňování rámcových cílů.

  1. Co jsem právě děti naučila, jak jsem rozvinula jejich schopnost a chuť učit se?
  2. S jakou hodnotou se děti setkaly?
  3. Jaký jsem dala dětem prostor pro samostatnost a možnost ovlivnit situace, ve kterých se nacházely?

 

16. Klíčové slovo:

Vyberte jedno klíčové slovo nebo slovní spojení (Velikonoce, čarodějnice nebo Den Země, Vítání jara) charakterizující Váš příspěvek pro jednoduché vyhledávání na portálu.

 

Zpracovaný dokument Word pojmenujte: Jméno – název aktivity: (např.: Irena Kopecká – Jaro – Slet čarodějnic)

 

Kontaktní adresa pro odesílání praktického příkladu z praxe učitelky:

reditelstvi_mscv@volny.cz

Telefon 777 322 576

 

Telefon pro video natáčky a další organizační záležitosti:

Monika Vydrová 731 163 866

Michael Vydra 724 757 727

  

Příloha číslo 3

 

Závěrečný dotazník pro účastnice projektu TU.MŠ

Hodnocení semináře – 4. vzdělávací cyklus

Tvořivé uplatnění prvků dramatické výchovy v mateřské škole

 

 

Vyhovovala Vám organizace školení?

Ano

Ne

Vybraná lokalita pro seminář byla vhodná?

Ano

Ne

Získala jste praktické dovednosti pro svou další práci?

Ano

Ne

Použijete získané dovednosti ve své pedagogické praxi?

Ano

Ne

Jsou pro Vás metodické materiály přínosné, využijete je ve své praxi?

Ano

Ne

Přispějete zpracováním příkladu dobré praxe do portálu Pedagogické věno, dle osnovy?

Ano

Ne

Zapojíte se do činnosti koordinačních sekcí?

Ano

Ne

Ve které sekci chcete pracovat?

 

Pracovní a výtvarná sekce

Sportovní, rehabilitační a zdravotně tělesné sekce

Hudební a hudebně pohybová sekce

Sekce pro rozvoj poznání a EVVO

 

Dramatická sekce

 

Zúčastnila byste se pokračování tohoto semináře, doporučíte ho kolegyním?

Ano

Ne