Oheň, voda, země, vzduch

 

           

    Oheň, voda, země, vzduch

Vedoucí sekce: Eva Lenčéšová, Romana Žižková – MŠ Chomutov

 

Příklady kontaktů podle Vlasty Gregorové „Člověk mezi lidmi“

  • Mimoslovní kontakty (mimické projevy vyjadřující např. souhlas, povzbuzení, údiv).
  • Dotykové a tělesné kontakty:

a) beze slov např. podání ruky, pohlazení, atd.

b) doprovázené slovem např. lidovým říkadlem, popěvkem, atd.

  • Řečové kontakty:     

a) Forma oslovení dítěte: Může vést k hříčce s jeho jménem např. „Kdo dneska přišel?“

b)Promyšlené dotazy, které mají u dítěte vyvolat aktivní odpověď, vyjadřující jeho názor, jeho přání, touhu, jeho pocity, fantazijní představu, např. „Kam asi pluje lodička s tvého trička?“

c)Promyšlené sdělení, o kterém může učitelka předpokládat, že dítě potěší, radostně naladí, např. „Víš, co je nového? Paní školnice má nové štěňátko a my se na něj půjdeme podívat.“

  • Kontakty při hře:

a)      Kontakty, při nichž učitelka pomáhá dítěti organizačně zajistit hru, např. do námětové hry připraví a nabídne zajímavý doplněk, který hru znatelně obohatí (např. různý druh čepic, baterku, lano, atd.

b)      Kontakty, které vznikají, když učitelka přijme na požádání dítěte roli v námětové např. lékařka, prodavačka, atd.

c)      Kontakty, které vznikají, když se učitelka sama nabídne jako partnerka ve hře. Může jít o promyšlený vstup, kterým chce rozehranou hru dítěte obohatit či taktně usměrnit.

 

1. Dramatické hry spojené s ohněm

Práce s básní „Plamínek“

„Ty jsi malý plamínek, utekl jsi z kamínek. Teplíčko máš hodně rád, je tvůj velký kamarád. Ale když se probudíš, všechny nás tu popálíš.“

a)      Dítě (plamínek)uprostřed kruhu předstírá spánek. Ostatní říkají výše uvedenou báseň. Začínají velmi potichu a postupně zesilují. Plamínek se na konci písně probouzí a začíná honit. Koho se dotkne, uhoří (padá k zemi)

b)      Obměna hry: hraje se stejně, ale při doteku se může zachránit, když např. řekne slovo začínající na předem určenou hlásku

DH: „Živle, nezlob se“ – čtyři družstva (živly) mají svoji barvu víček. Postupně házejí kostkou a podle čísla, které jim padne, dávají víčka doprostřed místnosti (každý živel má svoji řadu- potůček, brázdu, plamínek a vzdušnou čáru od letadla). Předem si domluvíme, kolik kol házejí. Vyhrává ten živel, který má uprostřed nejvíce víček.

DH: „Hašení požáru“ – děti (plamenci) mají připevněné červené proužky krepového papíru izolepou volně na svém oblečení (3-5). Chodí volně prostorem a představují požár. Jedno dítě představující vodu čeká na povel „Hoří“, aby zahájil hašení. Honí ostatní děti a snaží se jim vzít plamínky. Až se mu podaří všechny sebrat, oheň je uhašen a hráči se vystřídají. Vodou mohou být 2-3 děti.

DH: „Najdi stejně dlouhý plamínek“ – rozdáme dětem vždy dva stejně dlouhé červené proužky papíru (plamínky) a ty se snaží postupným měřením se všemi kamarády, najít stejně dlouhý plamínek.

DH: „Žhavá koule“ – děti stojí volně v prostoru a hází si „žhavou kouli“(míč). Kdo kouli chytí, řekne „Pálí“ s použitím mimiky a gest se okamžitě koule zbavuje tím, že předává dalšímu kamarádovi. Můžeme využít obměnu – míč je pouze imaginární + říká jméno kamaráda, kterému hází imaginární míč.

DH: „Zapalování ohně“ – děti stojí v kruhu a drží se za ruce a stiskem ruky si předávají plamínky. Kdo stisk ucítí, zvukově se projeví. Až dojde stisk k prvnímu dítěti, všichni zvednou ruce, vytvoří oheň a zakřičí „Hoří“

 

2. Dramatické hry spojené s vodou

  • DH: „Vodní vír“ – děti (kapičky vody) stojí v prostoru a postupně se spojují a točí do jednoho víru. Vedle víru stojí učitelka a snaží se celým vírem manipulovat tak, aby se celá skupiny dětí pohybovala určeným směrem.
  • Práce s písní „Rybička maličká“

„Rybička maličká po Dunaji plave, chytil ji šohajek u samého kraje, Pusť mě as šohajku do té čisté vody, jsem ještě maličká, dopřej mi svobody.“

a)      děti utvoří kruh s rozestupy, v ruce malé lahve z umělé hmoty naplněné vodou, kterou se snaží „hrát“ do rytmu svým způsobem

b)      jedno vybrané dítě drží rybku a snaží se proplouvat slalomem v rytmu výše uvedené písně

c)      v průběhu písně se zastaví a vymění si s někým rybku za lahev a pokračují ve hře

d)     změnou může být jméno kamaráda místo šohajka a tak se vymění přímo s vybraným dítětem

  • Práce s písní „Prší, prší“

Prší, prší, jen se leje, kam koníčky pojedeme. Pojedeme na luka, až kukačka zakuká. Kukačka už zakukala, má panenka zaplakala. Ty, kukačko, nakukej, má panenko neplakej.

a)      děti sedí v kruhu, jeden (voda) jde za dveře a hledá předem určený předmět (květinu). Děti mu pomáhají tím, že zpívají výše uvedenou písničku podle toho jak daleko je od květiny. Když je daleko zpívají potichu, když se přibližuje hlasitě

b)      děti klečí v kruhu a hlavu mají směrem dolů, tak, aby jim nebylo vidět do obličeje, jeden má květinu pod sebou a zpívá pouze „kap, kap, kap“. Ostatní zpívají výše uvedenou píseň. Jeden, který byl za dveřmi, musí zjistit, kdo nezpívá a má květinu.

c)      Děti stojí v řadě, zpívají píseň a jeden opět dělá pouze „kap, kap, kap“. Ten, který byl za dveřmi, musí po slepu najít, kdo má květinu. Najde ho podle kapání.

3. Dramatické hry spojené se vzduchem

  • DH: „Chyť se větru“ – děti (rostliny) stojí v prostoru a jedno dítě (vítr) chodí kolem nich, zastavuje se a fouká směrem k rostlinkám. Ty reagují na foukání ohýbáním a posunováním se po směru fuku. Role se mohou vystřídat.
  • DH: „Chodí vítr“ – děti (plamenci) sedí v kruhu se zavřenýma očima, jeden (vítr) chodí kolem nich a říká „Chodí vítr okolo, nedívej se na něho, kdo se na něj koukne, toho vítr sfoukne“.  Vítr si vybere jedno dítě a foukne mu do vlasů. To se zvedne a honí vítr, který se musí co nejrychleji dostat na jeho místo.
  • Práce s básní „Větřík Petřík“

Přiletěl k nám větřík Petřík, se stromy se pozdravil. S motýly hrál na honěnou, až se celý unavil.“

DH: „Větřík Petřík“

Petřík chodí mezi stromy (polovina děti) a v ruce má dva šátky, kterými vlaje a zdraví je dotekem a fouknutím. Stromy reagují na pozdrav pohybem. Motýly létají mezi stromy a na předem určený signál, je Petřík začíná honit. Koho chytí, z toho se stává strom. Hra končí, až se ze všech dětí (motýlů) stanou stromy.

  • DH: „Síla větru“

Děti chodí prostorem a na dané slovo mění rychlost i rytmus pohybu. Vánek – chůze po špičkách + tanec a zvuk, vítr – rychlejší tempo, vichřice – maximální tempo, bouřka – dřep a bouchání pěstmi do země.

  • DH: „Na dráčka“

Obdoba hry na „Kočku a myš“. Děti stojí v kruhu, uvnitř dráček s mašličkou a vně kruhu stojí vítr. Na slova – „Dráčku, dráčku, pojď jen blíž. Jak já foukám, uvidíš. Větře, větře, větříčku, seber mi mou mašličku.“

Obměna: děti (draci) jsou v prostoru, každý má svůj ocásek připevněný na zadečku a větřík honí na výše uvedenou báseň

4. Dramatické hry spojené se zemí

 

  • DH: „Žížala“ – děti jsou volně v prostoru ve sporu klečmo (na čtyřech), představují cestičky v půdě. Na předem určený signál začnou prolézat cestičkami na známé rozpočítadlo „Žížalička lezla líně, dokolečka po pěšině. Lezla, lezla, to si dala, na uzel se zavázala. Kdo ten uzel rozváže, na koho prst ukáže?“

a)      Leze jedno dítě a ostatní jsou cestičky

b)      Lezou dvě děti a ostatní jsou cestičky

c)      Děti vytvoří jednu společnou jakoukoli cestu (tunel), jedno dítě prolézá. Poslední se stává žížalou

d)     Děti se rozhodnou sami, jakou roli si vyberou

  • DH: „Krtina“ – děti vytvoří kruh těsně vedle sebe. Uprostřed jedno dítě (krtek), který se snaží, vyhrabat se ven. Na báseň „Je to velká novina, vyrostla tu krtina. Krtek hlavu vystrkuje, díru v zemi vyhrabuje. Směje se vám do očí, kdo s tím krtkem zatočí. Vezměte si lopatky, zahrabejte hromádky.“ Na říkadlo se postupně kruh rozšiřuje a zpět uzavírá.

 

  • Práce s písní „Tancovala žížala“

 

Tancovala žížala na zahrádce polku, čmelákovi, že jí hrál, dala půlku vdolků.

Pojďte, pane slimáku, pojďte na taneček. Čmelák dostal, že ji hrál sladký lívaneček.

Potom je vzal do kola hrobaříček malý, čmelák doslal, že jim hrál, kousek čokolády.

 

  • Práce s básní „Strom“

Vyrostl nám stromeček, (stoj spojný vzpažmo)

upadl mu lísteček. (levá ruka k tělu, pravá vzpažená)

Upadl mu i druhý, (pravá k tělu)

nebojte se, má jiný. (vzpažit)

Vyrostla nám kytička, (dřep, dlaně spojené před tělem – poupátko)

dívá se do sluníčka.(postupně do stoje, dlaně rozevřít – rozkvetla kytička)

Deštíček ji pokropil, (vzpažmo dolů, pohyb prstů – déšť)

kvíteček se uklonil. (předklon k nohám)

Uklání se doprava, (stoj rozkročný, ruce v bok, úklon trupem doprava)

uklání se doleva. (doleva)

Uklání se vpřed a vzad, (předklon, záklon trupem)

musí pevně v zemi stát. (stoj spojný, připažit)

 

5. Ovlivňování živlů – situační scénky- reakce

 

v  DH: „Vyhýbaná“ – oheň, voda, vzduch a země chodí celým prostorem a vzájemně na sebe působí např. voda v blízkosti ohně je silnější, oheň uhasí apod.