Co se děje v trávě

               

 

 

                          Osnova pro praktický příklad z praxe učitelky MŠ

 

Jméno a příjmení: Rektorová Jana
Zaměstnavatel: MŠ Chomutov, Šafaříkova 4335, příspěvková organizace

          

                   DEN ZEMĚ – CO SE DĚJE V TRÁVĚ

Anotace – tento příklad z praxe podporuje vytváření vztahu dětí k přírodě. Učí děti všímat si drobných živočichů a hmyzu. Pozorovat jejich chování v ekosystému (louka, les). Vede k pozorování a uvědomění si zranitelnosti takto malých živočichů. Využití přírodního materiálu při tvořivých činnostech. Dramatické ztvárnění básně „Polámal se mraveneček“.

Název integrovaného bloku ze ŠVP: JARO ŤUKÁ NA DVEŘE

Název tematického celku, dle ŠVP: DEN ZEMĚ V KRUŠNÝCH HORÁCH

Doporučené období k realizaci: JARO

Zařazení: CO SE DĚJE V TRÁVĚ

Věková skupina, struktura třídy: 3- 7 let, heterogenní třída

Počet dětí: 25

Přepokládaná délka aktivity: 45 min

Vzdělávací cíl v úrovni obecné:

  • Seznámení dětí s jarní přírodou a drobným hmyzem

Vzdělávací cíl v úrovni oblastní:dle ŠVP:

  • Oblast biologická – uvědomění si vlastního těla- rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti jemné a hrubé motoriky
  • Oblast psychologická

-vytváření základů pro práci s informacemi

 

  • Oblast interpersonální- rozvoj kooperativních dovedností
  • Oblast intrapersonální-rozvoj schopnosti žít ve společenství

                                            ostatních lidí

-rozvoj společenského i estetického vkusu

  • Oblast enviromentální– mít podvědomí o živé přírodě- rozvoj úcty k životu

                                         ve všech formách      

Dílčí výstupy v úrovni oblastní:    

  • Oblast biologická – zvládnout základní pohybové dovednosti

-orientovat se v prostoru

-koordinovat polohy a pohyby těla

-sladit pohyb se zpěvem a hudbou

  • Oblast psychologická – vést rozhovor

-práce ve skupině-rozvíjení vyšších citů

  • Oblast interpersonální-spolupracovat s ostatními

 

  • Oblast intrapersonální-vyjadřovat se prostřednictvím hudby a hudebně

pohybových činností

 

  • Oblast environmentální– mít podvědomí o nebezpečí, se který

se může setkat ve svém okolí

 

Klíčové kompetence:

 

  • Komunikativní kompetence-ovládat řeč, samostatně vyjadřuje myšlenky, porozumět slyšenému, ovládat dech, správně vyslovuje, komunikuje s dětmi i dospělými bez ostychu
  • Kompetence k učení – soustředěně zkoumá, pozoruje, objevuje, experimentuje, všímá si souvislostí, získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích, má poznatky o proměnách a rozmanitosti přírody
  • Kompetence k řešení problémů-zpřesňuje si početní představy, užívá matematických pojmů, známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně, řešit nebezpečné situace
  • Kompetence sociální a personální– samostatně rozhoduje o svých činnostech, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje
  • Kompetence činnostní a občanské-chápe, že se může, o tom, co udělá rozhodovat svobodně, ale že za svá rozhodnutí také odpovídá

Téma aktivity: Co se děje v trávě

              Vzdělávací nabídka:hry a činnosti vedoucí ke kladnému vztahu k přírodě  

Pomůcky:klubíčko, dřívka, obrazový materiál, klubíčko vlny

Komunitní kruh – přivítaly jsme se v diskusním kroužku, kde jsme si s dětmi nastínily, o čem si budeme dnešní den povídat. Poté jsem děti seznámila s kooperativní hrou „Pavučinka“, při které bylo využito klubíčko vlny, na základě pokládaných otázek jsme vytvořily pavučinku. Otázky se vždy vztahovaly k drobnému hmyzu žijícím na louce nebo v lese. Na vytvořenou pavučinku s využitím obrazového materiálu jsme pokládaly obrázky (moucha, pavouk, komár, hovnivál, včela), kdy u každého obrázku byla provedena logopedická prevence – procvičení jazyka, motorika mluvidel, práce s hlasem, procvičení prstů a také upozornění na nebezpečí včelího bodnutí, ale zároveň připomenutí přínosu pro člověka. Dále si děti zazpívaly písničku „Na políčku v jetelíčku“a doprovodily se na dřívka. Poté následovala druhá píseň vztahující se k drobnému hmyzu“ Tam, kde v lese jasně svítí světlušky“. Tuto písničku děti doprovodily tanečkem. Navazujeme pohybovou chvilkou doplněnou básničkou „Broučkova procházka“. Zde děti reagují na báseň a předvádí pohyby dle pokynů. Pro zklidnění a uvolnění dětí přichází relaxační básníčka“Spinky, spinky, pinkalinky“. Touto cestou pomalu přecházíme k neřízené části situované do třídy, která je motivována broukem Pytlíkem a jeho úkoly.

          

Úkoly brouka Pytlíka-pomůcky-pracovní listy, PET víčka, šablony, přírodniny, lepidlo, nůžky, ústřižky papíru, lupa, encyklopedie, brouci, tužky, pastelky

Děti si samy mohly vybrat činnost, která je nejvíce zaujala a kdykoliv mohly mezi činnostmi přecházet. Výběr činností- Koláž motýl– děti se mezi sebou musí domluvit, jakou použijí barvu nastříhaných čtverečků na zaplnění předkresleného tvaru motýla a společně práci dokončit. Výroba mraveniště– na stolečku je pouze položen obrázek mravence a mraveniště, vedle hromádka klacíků, listí, lepidlo a papírová podložka. Děti opět samy rozhodnou jak boudou při práci postupovat a co z nabízeného materiálu vyrobí. Pracovní listy– slouží na procvičení jemné motoriky, uvolnění zápěstí a správného úchopu tužky. Sledujeme hlavně pečlivost a snahu zaplnit plochu obrázku a nepřetahovat. Obrázky se samozřejmě vztahují k tématu. Pozorování brouků lupou– Děti mají možnost sledovat pomocí lupy detaily broučků Roháčů. Počítají nožičky, pozorují tvar těla,…. Mají také možnost srovnání s ostatními živočichy pomocí encyklopedií a knih vztahujících se k drobnému hmyzu, které jsou dětem také k dispozici. Přiřazování PET víček– další možností, kterou si děti mohly vybrat je přiřazování PET víček. Víčka jsou označena tečkami1 – 7 a na šablonu berušky přikládají víčka se stejným počtem teček (víčko s jednou tečkou na beruščin puntík označený též jednou tečkou). Skládání PET víček do požadovaného tvaru– Na předkreslený tvar (beruška, motýl, brouček,….)děti libovolně skládají víčka a snaží se zaplnit celý obrázek. Skládání rozstříhaných tvarů– zvětšené obrázky drobného hmyzu rozstříháme na různě velké částí a děti se je poté snaží skládat do původní podoby obrázku. Po splnění všech úkolů jsme s dětmi nacvičily dramatizaci básničky „Polámal se mraveneček“. Děti si opět samy postavily mraveniště pomocí dřevěných kostek a při práci se jeden mraveneček „zranil“. Následuje dramatizace, kdy básničku recituje jedno s dětí, ostatní se zapojují podle děje v básni. Poslední nabízenou činností je vyjádření hudby tancem. Děti si vezmou vyrobená křidélka pro berušky a zcela volně a přirozeně tancují na píseň „Beruška“.

Tento celek, který probíhal, celý týden, byl motivován četbou z knihy „Ferda mravenec“ a je zakončen vycházkou do místního ZOOparku, kde mají děti možnost pozorovat okolní přírodu a ještě více rozšířit své znalosti o drobném hmyzu. Na konci každého dne, tudíž i toho dnešního je hodnocení, kdy si děti samy zhodnotí, co se jim líbilo, co se jim povedlo a nepovedlo, co by si ještě chtěly připomenout nebo co je zaujalo natolik, že by si to chtěly zopakovat ještě jednou.

Organizace aktivity:školní třída

Organizace činností:frontální, skupinová, individuální

Metody a postupy práce:při této ukázce bylo využito jak metody prožitkového učení, kooperativního učení, sociálního učení i učení situačního.

Evaluace-Děti během tohoto dne získaly vědomosti o živé přírodě, drobném hmyzu (charakteristické znaky, chování v přirozeném prostředí), koordinovaly své pohyby a spojily je s hudbou, naučily se pracovat s netradičním materiálem, naučily se zvládat sociální role v kolektivu, dokázaly vzájemně spolupracovat. Dětem se líbily jak vytváření pavučinky, povídaní o drobném hmyzu, zpívání písniček, taneček, cvičení podle básniček tak všechny úkoly brouka Pytlíka (pozorování lupou, výroba mraveniště,….).

Obsahově je toto téma náročné, ale dosažitelné, jen v delším časovém období.

 

Bylo čerpáno z těchto publikací:Kniha Ferda mravenec autor Ondřej Sekora

Polámal se mraveneček autor J. Kožíšek

Pracovní listy viz.:         Příloha č.1

Fotodokumentace viz.:  Příloha č.2   Příloha č.3