Dopravní prostředky

Jméno učitelky: Marie Houšková

Zaměstnavatel: Mateřská škola Chomutov, Šafaříkova 4335, příspěvková organizace 

Datum zpracování: květen 2011

 

  1. Základní charakteristika aktivity:

Seznámení se s novými slovy (lokomotiva, vagón, koleje, strojvedoucí, výpravčí, průvodčí, terčík, depo, nádraží), s básní, s písní a pohybovými aktivitami. Nebát se zapojit do činností, dodržet daná pravidla při hrách. Mít uspokojení z námětové i pohybové hry a radost ze společných aktivit.

 

  2. Název integrovaného bloku ze ŠVP: Já a probouzející se příroda

 

  3. Název integrovaného celku ze ŠVP: Tú, tú, tú, auto už je tu

 

  4. Název vlastní aktivity (podtéma): Vlak

 

  5. Doporučené období k realizaci: den v jarním období

 

  6. Počet dětí: 25

 

  7. Věk dětí: 2,5 – 3,5 roky

 

  8. Struktura třídy: heterogenní

 

  9. Předpokládaná délka aktivity: den

Vzdělávací oblasti Dílčí vzdělávací cíle Vzdělávací nabídka Očekávané výstupy
Dítě a jeho tělo Uvědomění si vlastního těla Manipulační činnosti a jednoduché úkony s předměty, hudebně pohybové hry Zvládat prostorovou orientaci ve skupině dětí
Dítě a jeho psychika Rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních i produktivních Sdělení vlastních zážitků, prohlížení a popis obrázků a hraček Vyjadřovat smysluplně myšlenky, nápady a pocity
Dítě a ten druhý Rozvoj kooperativních dovedností Námětová hra, hudebně pohybová hra Respektovat potřeby jiného dítěte, dělit se s ním o hračky
Dítě a společnost Rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí Námětová hra, hudebně pohybová hra Chovat se a jednat na základě vlastních pohnutek a zároveň s ohledem na druhé
Dítě a svět Vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí Námětová hra – poučení o možných nebezpečných situacích v dopravním prostředku Uvědomovat si nebezpečí, se kterým se může ve svém okolí setkat, a mít povědomí o tom, jak se prakticky chránit
Klíčové kompetence Rozvoj kooperativních dovedností.Respektovat potřeby jiného dítěte, dělit se s ním o hračky

 

  11. Organizace aktivity: třída a herna, zahrada MŠ

 

  12. Metody a postupy práce: metody prožitkového učení, kooperačního učení, situačního učení, spontánně sociálního učení, formy individuální, skupinové, frontální

 

  13. Pomůcky: vlaky z různého materiálu a velikosti, dřevěná železnice, dopravní koberec, židličky, čepice, píšťalka a terčík výpravčího, čepice a brašna s tužkou průvodčího, čepice a řídící panel strojvedoucího, obrázkový materiál, knížky, pastelky a papíry, báseň „ Jede vláček“ (viz. Příloha č. 1), píseň „Vlak“ – sborník písní Skřivánek str. 30

 

  14.  Realizace projektu:

Po příchodu do třídy a herny si děti vybraly vláček, se kterým si hrály, jezdily po koberci, vyhýbaly se ostatním dětem i vlakům, na dopravním koberci s malými vlaky sledovaly koleje. Individuálně jsem se dětí ptala, kam jedou, co vezou, jaký mají vlak – barvy, velikost, kde je lokomotiva, a kde vagóny. Na magnetické tabuli si jiná skupinka dětí prohlížela a povídala o obrázcích vlaků, nádraží, lidí. Některé děti si sedly ke stolku a kreslily, nakreslila jsem tři obdélníky na papír a ukázala, jak se z nich nakreslí vlak – spojení čárkami, kola a okna malými kruhy. Takovou motivací jsem kreslila dětem obdélníky a dokreslení jsem s radami nechala na jejich šikovnosti a fantazii.

Po chvíli jsem všechny děti usadila k magnetické tabuli, ukazovala na obrázky a děti říkaly, co to je. Postupně se ptala dětí, kdo už jel vlakem a kam. Nasadila jsem si čepici a jako strojvedoucí básní „ Jede vlak“ přiměla děti k zástupu, dodala odvahy těm zdráhajícím, a podle textu básně se pohybovaly po herně, přidaly zvuky „hů“, „sss“, „ššš“, „písk“.                                  Po svačině jsme udělaly vlak ze židliček, vybraly průvodčího („Co dělá?“), výpravčího („Co dělá?“), strojvedoucího („Co dělá?“). Cestujícím jsem rozdala jízdenky za fiktivní peníze, děti nasedly a za rad učitelky – výpravčímu, strojvedoucímu a průvodčímu se vlak „rozjel“. Rozpovídaly jsme se o jízdě ve vlaku, kudy může jet co se má a co nesmí, a proč. Dojely jsme na nádraží a vystoupily, některé děti zůstaly a pokračovaly ve hře, jiné si půjčily vlaky, a hrála si sama. Po chvíli jsme židličky uklidily a děti měly zájem o čepice a terčík, proto jsme si sedly do kruhu a postupně si každý, kdo chtěl, nasadil čepice a podržel terčík, a já k tomu zpívala píseň „Vlak“.

V herně jsme utvořily znova zástup, já vpředu a zpívaly píseň „Vlak“. Při opakování se děti pustily a jezdily jako lokomotivy sami. Po hudebně pohybové hře si děti sedly v prostoru na koberec a já přivezla vláček za zvuku „ššš“ a přijela k dítěti = „ na nádraží“, vyměnila se s dítětem („jiný strojvedoucí nastoupil“), a on si vzal vláček a jel k dalšímu dítěti a tak hra pokračovala dál…

Na zahradě jsme nasedly do dřevěného vlaku, znova zazpívaly písničku „Vlak“, a pověděly, kam pojedeme…

 

 

  15.  Evaluace:

Manipulačními činnostmi s hračkami si děti rozvíjely pohybové schopnosti, hrami se zdokonalovaly v hrubé i jemné motorice. Navazovaly kamarádské vztahy mezi sebou, půjčovaly si hračku, vyjadřovaly se k obrázkům, k činnostem, k vrstevníkům. Společně jsme hodnotili negativní chování jednotlivců, a zabraňovali jejich opakování domluvou. Rozvíjely schopnost sebeovládání a respektování jednoduchých pravidel. Při námětové hře, rozhovorech a kreslení děti sami používaly nová slova. Měly možnost si vyhrát sami, s kamarádem, ve skupince i v nabídnuté řízené činnosti.

 

16. Klíčové slovo: Dopravní prostředky

 

Příloha č. 1: Báseň „Jede vlak“

 

„ Jede vláček, jede krajem,                       – volné zapojení dětí do zástupu, chůze

my si taky na vlak hrajem:                        za učitelkou

Jeden vagón, druhý, třetí,

Zapojte se, všechny děti.

Pára syčí, vláček houká,                         – zasyčet, zahoukat

Pan výpravčí z okna kouká.                   – vychýlení hlavy z řady vlevo, vpravo

Chvíli stojí vláček v klidu….                 – zástup se zastaví, zklidní

Pak zase dá se do pohybu.“                    – můžeme opakovat od začátku