Květnová pranostika

Mateřská škola: Červený Hrádek

Jméno učitelky: Mgr. Pavlovová Ivona

Zaměstnavatel: Mateřská škola Jirkov, příspěvková organizace, Smetanovy sady 1558 Jirkov

 

Datum zpracování: 30. 5. 2011

 

1. Základní charakteristika aktivity – anotace – záměr:

Záměr v oblasti poznání

–         seznámit děti s květnovou pranostikou a společnými činnostmi vést děti k jejímu pochopení.

Záměr v oblasti budování hodnot, vztahů a postojů

  • pracovat společně, obohacovat vztah dětí k přírodě a k jejím zákonitostem, dát dětem možnost uplatňovat svou aktivitu.

Záměr v oblasti osobní samostatnosti

  • vést děti k samostatnému rozhodování při výběru některých činností, k dohotovení započaté činnosti.

 

2. Název integrovaného bloku ze ŠVP: „Příroda se probouzí“

 

3. Název integrovaného celku ze ŠVP nebo TVP: „Studený máj, v stodole ráj.“

 

4. Název vlastní aktivity: „Májová pranostika“

 

5. Doporučené období k realizaci: měsíc květen

 

6. Počet dětí: 15

 

7. Věk dětí: 3 – 6

 

8. Struktura třídy: heterogenní

 

9. Předpokládaná délka aktivity: 1 hodina

 

 

 

 

 

 

 

 

 

10.

Vzdělávací oblasti  Dílčí vzdělávací cíle Vzdělávací nabídka Očekávané výstupy
Dítě a jeho tělo Uvědomění si vlastníhotělaRozvoj hrubé a jemné

motoriky

Užívání všech smyslů

Osvojení přiměřených

dovedností

 

nelokomočníčinnostivázání stuh, pracovní

list, manipulace

hmatové, sluchové hry

manipulace s předměty

a výtvarným mat.

Zvládá polohy apohyby tělaPohyb je přizpůsoben

pokynům

Rozlišuje podle znaků

Zvládá manipulaci

s předměty

Dítě a jeho psychika Rozvoj řečovýchschopnostíRozvoj zájmu o

neverbální sdělení

Podpora a rozvoj zájmu

k učení

Rozvoj pozitivních citů

ve vztahu k sobě

Rozvoj schopnosti

sebeovládání

 

odpovídat na otázky pantomima

 

prostorové pojmy

práce s materiálem

spontánní hra

 

hry na spolupráci

Chápe nová slova,rozumí slyšenémuVyjadřuje se jinou

formou

Chápe prostorové

pojmy

Je aktivní bez opory

Svých blízkých

Je schopné pracovat v

kolektivu, podřídit se

Dítě a ten druhý Seznamování s pravidlychování k druhým  dotykové, kooperativníhry Respektuje druhé,komunikuje s nimi
Dítě a společnost Vytváření pozitivníchvztahů ke světu manipulace s předmětya s pomůckami   
Dítě a svět Rozvoj pocitusounáležitosti s živou ineživou přírodou aktivity s plodinami,starými zemědělskýminástroji

 

Je schopné osvojit sipoznatky o okolnímprostředí
Klíčové kompetence
  • K učení – všímá si souvislostí, má poznatky z přírody

K řešení problémů – má vlastní nápady, ovládá matematické pojmy

Komunikativní – odpovídá na otázky, rozumí slyšenému, rozšiřuje si

slovní zásobu

Sociální a personální – je ohleduplné k druhým, umí se prosadit ale i

podřídit, spolupracuje, dodržuje pravidla

Činnostní a občanské – přizpůsobí se daným okolnostem, k úkolům

přistupuje odpovědně

 

 

11. Organizace aktivity: zahrada mateřské školy

 

12. Metody a postupy práce: Během činností se střídaly různé metody a postupy práce. Využito bylo prožitkové a kooperační učení (zdobení stodoly, májky), spontánní učení (nápodoba učitelky, vrstevníků), děti pracovaly frontálně (společné hry), skupinově (dělené činnosti), ale také individuálně (nejmenší děti). Tvořivost mohly děti uplatnit při práci s pracovním listem. Také byl vytvořen prostor pro spontánní hru (na závěr, po dohotovení prostředí – stodola, májka, hra na písku).

 

13. Pomůcky: kovová konstrukce ve tvaru domečku, seno, sláma, žebřiňáček, staré předměty – hrábě, koňský chomout, kolo od vozu, velká papírová krabice s otvory, konvička, Orfův nástroj – dřívka, větev břízy – májka, barevné krepové fáborky, provázek, kolíčky na prádlo, pracovní list (příloha č. 1), puzzle, traktůrky na písek.

 

14. Realizace projektu:

Před zpracováním projektu jsem vycházela z předešlých znalostí dětí.  Znaly již názvy měsíců v roce, slyšely některé pranostiky. Na podzim se seznámily se čtyřmi druhy obilí a s dalšími hospodářskými plodinami, s jejich využitím. Poznaly některé zemědělské stroje. V jarních měsících jsme společně sázeli travní semena. V květnu děti pozorovaly stavění májky v obci, povídaly si s učitelkou o této květnové tradici. Prostorové pojmy děti procvičovaly celoročně během jiných činností.

Děti jsem motivovala očekáváním činností, které se odehrají na zahradě školy, kam jsme se společně přemístili. Pro děti byly připraveny matrace na sezení, po zahradě byly rozmístěny další pomůcky (kovová konstrukce domečku, předměty patřící i nepatřící do stodoly, lavičky, větev břízy – májka). Činnosti jsem započala otázkami: „Kolik má rok měsíců? Které z nich znáte? Jmenuje se některý z nich máj?“  Navázala jsem rozhovorem o tom, co je pranostika, kdy a jak vznikla. Kladla jsem otázky vedoucí děti k logickým úvahám. „Která jiná slova začínají na PRA? Co to pra, pra znamená?“ Vyprávěla jsem dětem o tom, jak dříve lidé přírodě rozuměli, jak ji pozorovali a proč dnes lidé přírodě nerozumějí. Pak jsem dětem zopakovala některé známé pranostiky (V lednu, za pec si sednu. Únor bílý, pole sílí. Březen, za kamna vlezem. Duben, ještě tam budem. Studený máj, v stodole ráj.) V májové pranostice se hovoří o stodole. Zajímala jsem se, k čemu stodola sloužila. Zadala jsem dětem úkol vybrat z pomíchaných předmětů ty, které se hodí do stodoly. Vybranými a donesenými předměty jsme si stodolu vyzdobili. Potom jsme se vrátili k májové pranostice. Chtěla jsem vědět, zda jí děti rozuměly. Společně jsme si ji zahráli. Vyprávěla jsem o dlouhé zimě, kdy vše odpočívá. Země a půda je zmrzlá, popraskaná, hrbolatá (děti ležely nebo seděly ve dřepu volně v prostoru). Přišlo jarní sluníčko, půda se ohřála, ale zůstala hrbolatá, nerovná. Na pole přijel první stroj (válec) a půdu srovnal – uválcoval (dvě děti v krabici jedou polem a představují válec). Po válci přijel secí stroj a pole osázel semínky (opět dvě děti v krabici představují secí stroj a ostatní děti semínka). Po zasazení semínek jsem vyprávěla o tom, jak semínka potřebují hodně vláhy, mnoho času aby nabrala sílu a mohla zdravě růst. Právě v květnu není dobré velké teplo, semínko rychle vyroste a nenabere sílu. Děti hádaly, co se potom může se semínkem a rostlinkou stát (uschne, spálí ho sluníčko, zlomí se). Celý postup jsme ztvárnili pantomimou. Vložena byla písnička: Prší, prší za doprovodu dřívek. Mezi semínky chodilo dítě s konvičkou a představovalo deštík. Pak jsem zařadila hru na deštík, při které si děti střídavě ťukaly na záda a prožívaly dotyk konečky prstů. Na závěr společných činností jsem se dětí zeptala, jaké semínko představovaly. Moje semínko bylo semínko slunečnice. Ukázala jsem dětem pracovní list s obrázkem slunečnice (příloha č. 1) Úkolem dětí bylo obtáhnout tvar slunečnice, vybarvit ji a tečkovaně znázornit slunečnicová semínka. Děti pracovaly samostatně na lavičkách. V průběhu samostatné práce jsem dětem připomněla další květnové zvyky a tradice – máj lásky čas, stavění máje. Děti, které nepracovaly, jsem zapojila do zdobení májky barevnými krepovými fáborky. Mezi májku a stodolu jsme přivázali provázek, na který děti kolíčkem připevnily svůj hotový obrázek slunečnice. Prostorové pojmy (mezi, vedle, před, za, do) jsem procvičovala se skupinkou dětí. Další prostor měly děti pro vlastní aktivity k tématu – velké puzzle, kreslení dalších obrázků, hra ve stodole a manipulace s předměty, hra s traktory v písku.

15. Evaluace: Děti jsem seznámila s některými zemědělskými plodinami a jejich využitím. Dověděly se z čeho je seno a z čeho sláma, Prohlédly si a ohmataly některé staré zemědělské nástroje a předměty. Zopakovaly jsme si měsíce v roce v daném pořadí a některé pranostiky. Hravou formou jsme si vysvětlili květnovou pranostiku. Prostřednictvím činností děti poznávaly hodnoty spolupráce, prožívaly činnosti v netradičním prostředí, mohly uplatnit svou tvořivost a prosadit se. Obohatily si svůj vztah k přírodě. Prostor pro samostatnost jsem dětem poskytla během odpovídání na otázky, při výzdobě stodoly a májky. Samostatně pracovaly s pracovním listem. Prostor jsem dětem poskytla při pantomimě, kdy měly možnost zapojit fantazii, realizovat se.

 

16. Klíčové slovo: Květnová pranostika

 

Příloha č. 1