Pomocný materiál z RVP PV

VZDĚLÁVACÍ OBSAH RVP PV

VZDĚLÁVACÍ OBLASTI

 

 

DÍTĚ A JEHO TĚLO

 

Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v oblasti biologické je stimulovat a podporovat růst a neurosvalový vývoj dítěte, podporovat jeho fyzickou pohodu, zlepšovat jeho tělesnou zdatnost i pohybovou a zdravotní kulturu, podporovat rozvoj jeho pohybových i manipulačních dovedností, učit je sebeobslužným dovednostem a vést je k zdravým životním návykům a postojům.

 

 

Dílčí vzdělávací

cíle (záměry)

co v průběhu vzdělávánísledujeme a u dítěte podporujeme

Vzdělávací nabídka

(prostředek vzdělávání,

který tvůrčím způsobem

pedagog konkretizuje)

co dítěti nabízíme

(praktické i intelektové

činnosti, popř. příležitosti)

Očekávané (dílčí) výstupy

(předpokládané výsledky,

základy pro klíčové kompetence)

co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže

1.−uvědomění si vlastního těla

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2. – rozvoj pohybových schopností a zdokonalování

dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky

(koordinace a rozsah pohybu, dýchání,

koordinace ruky a oka apod.),

ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí

 

 

3. − rozvoj a užívání všech smyslů

 

 

 

 

4. − rozvoj fyzické i psychické zdatnosti

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

5. − osvojení si věku přiměřených

praktických dovedností

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

6. − osvojení si poznatků o těle a jeho zdraví,

o pohybových činnostech a jejich kvalitě

 

 

 

 

7. − osvojení si poznatků a dovedností důležitých

k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí

 

 

 

8. − vytváření zdravých životních návyků a postojů jako základů zdravého životního stylu

 

lokomoční pohybové činnosti

(chůze, běh, skoky a poskoky, lezení),

nelokomoční pohybové činnosti

(změny poloh a pohybů těla na místě)

a jiné činnosti

(základní gymnastika, turistika, sezónní činnosti, míčové hry apod.)

 

manipulační činnosti a jednoduché úkony s předměty, pomůckami, nástroji, náčiním, materiálem; činnosti seznamující děti s věcmi, které je obklopují a jejich praktickým používáním

 

zdravotně zaměřené činnosti

(vyrovnávací, protahovací, uvolňovací, dechová, relaxační cvičení)

 

 

– smyslové a psychomotorické hry

 

 

konstruktivní a grafické činnosti

 

hudební a hudebně pohybové hry a činnosti

 

 

 

 

 

 

jednoduché pracovní a sebeobslužné činnosti v oblasti osobní hygieny, stolování, oblékání, úklidu, úpravy prostředí apod.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

činnosti zaměřené k poznávání lidského těla a jeho částí

 

 

 

 

 

 

příležitosti a činnosti směřující k ochraně zdraví, osobního bezpečí a vytváření zdravých životních návyků

 

činnosti relaxační a odpočinkové,

zajišťující zdravou atmosféru a pohodu prostředí

 

 

příležitosti a činnosti směřující k prevenci úrazů

(hrozících při hrách, pohybových činnostech a dopravních situacích, při setkávání s cizími lidmi),

k prevenci nemoci, nezdravých návyků a závislostí

 

zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí

(zvládat překážky, házet a chytat míč, užívat různé náčiní, pohybovat se ve skupině dětí, pohybovat se na sněhu, ledu, ve vodě, v písku)

 

– koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou

 

– ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem

 

 

 

 

 

– zachovávat správné držení těla

 

– vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu

 

 

 

vnímat a rozlišovat pomocí všech

smyslů

(sluchově rozlišovat zvuky a tóny, zrakově rozlišovat tvary předmětů a jiné specifické znaky, rozlišovat vůně, chutě, vnímat hmatem apod.)

 

ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku

(zacházet s předměty denní potřeby, s drobnými pomůckami, s nástroji, náčiním a materiálem, zacházet s grafickým a výtvarným materiálem, např. s tužkami, barvami, nůžkami, papírem, modelovací hmotou, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji apod.)

 

 

 

 

 

– zvládnout sebeobsluhu, uplatňovat základní kulturně hygienické a zdravotně preventivní návyky (starat se o osobní hygienu, přijímat stravu a tekutinu, umět stolovat, postarat se o sebe a své osobní věci, oblékat se, svlékat, obouvat apod.)

zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony (postarat se o hračky, pomůcky, uklidit po sobě, udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce, práce na zahradě apod.)

– zacházet s běžnými předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami, drobnými nástroji, sportovním náčiním a nářadím, výtvarnými pomůckami a materiály, jednoduchými hudebními nástroji, běžnými pracovními pomůckami

 

 

pojmenovat části těla, některé orgány (včetně pohlavních), znát jejich funkce, mít povědomí o těle a jeho vývoji, (o narození, růstu těla a jeho proměnách), znát základní pojmy užívané ve spojení se zdravím, s pohybem a sportem

 

 

rozlišovat, co prospívá zdraví a co mu škodí; chovat se tak, aby v situacích pro dítě běžných a jemu známých neohrožovalo zdraví, bezpečí a pohodu svou ani druhých

 

mít povědomí o významu péče o čistotu a zdraví, o významu aktivního pohybu a zdravé výživy

 

 

mít povědomí o některých způsobech ochrany osobního zdraví a bezpečí a o tom, kde v případě potřeby hledat pomoc (kam se obrátit, koho přivolat, jakým způsobem apod.)

 

 

Tematický blok:

 

 

 

 

 

   
Poznámky:

 

 

 

 

 

   

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA

 

Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v oblasti psychologické je podporovat duševní pohodu, psychickou zdatnost a odolnost dítěte, rozvoj jeho intelektu, řeči a jazyka, poznávacích procesů a funkcí, jeho citů i vůle, stejně tak i jeho sebepojetí a sebenahlížení, jeho kreativity a sebevyjádření, stimulovat osvojování a rozvoj jeho vzdělávacích dovedností a povzbuzovat je v dalším rozvoji, poznávání a učení.

 

Tato oblast zahrnuje tři „podoblasti“:

5.2.1 Jazyk a řeč,

5.2.2 Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace,

5.2.3 Sebepojetí, city a vůle.

JAZYK A ŘEČ

 

Dílčí vzdělávací cíle

(co pedagog u dítěte podporuje)

Vzdělávací nabídka

(co pedagog dítěti nabízí)

Očekávané výstupy

(co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže)

 

 

1. − rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních (výslovnosti,

vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování)

 

 

 

2. − rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních) a kultivovaného projevu

 

 

 

 

3.osvojení si některých poznatků a dovedností, které předcházejí čtení i psaní, rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka i další formy sdělení verbální i neverbální (výtvarné, hudební, pohybové, dramatické)

 

 

 

 

 

 

– artikulační, řečové, sluchové a rytmické hry, hry se slovy, slovní hádanky, vokální činnosti

 

společné diskuse, rozhovory, individuální a skupinová konverzace (vyprávění zážitků, příběhů, vyprávění podle skutečnosti i podle obrazového materiálu, podle vlastní fantazie, sdělování slyšeného druhým apod.)

 

komentování zážitků a aktivit, vyřizování vzkazů a zpráv

 

samostatný slovní projev na určité téma

 

vyprávění toho, co dítě slyšelo nebo co shlédlo

 

přednes, recitace, dramatizace, zpěv

 

grafické napodobování symbolů, tvarů, čísel, písmen

 

prohlížení a „čtení“ knížek

 

poslech čtených či vyprávěných pohádek a příběhů, sledování filmových a divadelních pohádek a příběhů

 

hry a činnosti zaměřené k poznávání a rozlišování zvuků, užívání gest

 

činnosti a příležitosti seznamující děti s různými sdělovacími prostředky (noviny, časopisy, knihy, audiovizuální technika)

 

 

 

– správně vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči

pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno

vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky ve vhodně zformulovaných větách

vést rozhovor (naslouchat druhým, vyčkat, až druhý dokončí myšlenku, sledovat řečníka i obsah, ptát se)

domluvit se slovy i gesty, improvizovat

porozumět slyšenému (zachytit hlavní myšlenku příběhu, sledovat děj a zopakovat jej ve správných větách)

formulovat otázky, odpovídat, hodnotit slovní výkony, slovně reagovat

učit se nová slova a aktivně je používat (ptát se na slova, kterým nerozumí)

naučit se zpaměti krátké texty (reprodukovat říkanky, písničky, pohádky, zvládnout jednoduchou dramatickou úlohu apod.)

sledovat a vyprávět příběh, pohádku

popsat situaci (skutečnou, podle obrázku)

chápat slovní vtip a humor

sluchově rozlišovat začáteční a koncové slabiky a hlásky ve slovech

utvořit jednoduchý rým

poznat a vymyslet jednoduchá synonyma, homonyma a antonyma

– rozlišovat některé obrazné symboly (piktogramy, orientační a dopravní značky, označení nebezpečí apod.) a porozumět jejich významu i jejich komunikativní funkci

sledovat očima zleva doprava

poznat některá písmena a číslice, popř. slova

poznat napsané své jméno

projevovat zájem o knížky, soustředěně poslouchat četbu, hudbu, sledovat divadlo, film, užívat telefon

 

POZNÁVACÍ SCHOPNOSTI A FUNKCE,

PŘEDSTAVIVOST A FANTAZIE,

MYŠLENKOVÉ OPERACE

 

1. – rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovně-logickému (pojmovému), rozvoj paměti a pozornosti, přechod od bezděčných forem těchto funkcí k úmyslným, rozvoj a kultivace představivosti a fantazie

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2. − rozvoj tvořivosti (tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivého sebevyjádření)

 

 

 

 

3. − posilování přirozených poznávacích citů (zvídavosti, zájmu, radosti z objevování apod.)

 

 

 

4. − vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem a k učení, podpora a rozvoj zájmu o učení

 

 

 

 

5.osvojení si elementárních poznatků o znakových systémech a jejich funkci (abeceda, čísla)

 

6.vytváření základů pro práci s informacemi

 

 

 

 

 

přímé pozorování přírodních, kulturních i technických objektů i jevů v okolí dítěte, rozhovor o výsledku pozorování

 

záměrné pozorování běžných objektů a předmětů, určování a pojmenovávání jejich vlastností (velikost, barva, tvar, materiál, dotek, chuť, vůně, zvuky),

jejich charakteristických znaků a funkcí

 

motivovaná manipulace s předměty, zkoumání jejich vlastností

 

konkrétní operace s materiálem

(třídění, přiřazování, uspořádání, odhad, porovnávání apod.)

 

 

 

 

 

spontánní hra, volné hry a experimenty s materiálem a předměty

 

– smyslové hry, nejrůznější činnosti zaměřené na rozvoj a cvičení postřehu a vnímání, zrakové a sluchové paměti, koncentrace pozornosti apod.

 

 

 

 

hry nejrůznějšího zaměření podporující tvořivost, představivost a fantazii (kognitivní, imaginativní, výtvarné, konstruktivní, hudební, taneční či dramatické aktivity)

 

řešení myšlenkových i praktických problémů, hledání různých možností a variant

 

 

námětové hry a činnosti

 

 

hry a činnosti zaměřené ke cvičení různých forem paměti (mechanické a logické, obrazné a pojmové)

 

 

hry a praktické úkony procvičující orientaci v prostoru i v rovině

 

činnosti zasvěcující dítě do časových pojmů a vztahů souvisejících s denním řádem, běžnými proměnami a vývojem a přibližující dítěti přirozené časové i logické posloupnosti dějů, příběhů, událostí apod.

 

činnosti zaměřené k vytváření (chápání) pojmů a osvojování poznatků

(vysvětlování, objasňování, odpovědi na otázky, práce s knihou, s obrazovým materiálem, s médii apod.)

 

činnosti zaměřené na poznávání jednoduchých obrazně znakových systémů (písmena, číslice, piktogramy, značky, symboly, obrazce)

 

činnosti zaměřené k seznamování se s elementárními číselnými a matematickými pojmy a jejich symbolikou (číselná řada, číslice, základní geometrické tvary, množství apod.)

a jejich smysluplné praktické aplikaci

 

 

 

– vědomě využívat všech smyslů, záměrně pozorovat, postřehovat, všímat si (nového, změněného, chybějícího)

 

záměrně se soustředit na činnost a udržet pozornost

 

 

 

 

 

 

poznat a pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno

 

 

zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důležité (odhalovat podstatné znaky, vlastnosti předmětů, nacházet společné znaky, podobu a rozdíl, charakteristické rysy předmětů či jevů a vzájemné souvislosti mezi nimi)

 

přemýšlet, vést jednoduché úvahy a to, o čem přemýšlí a uvažuje, také vyjádřit

 

vnímat, že je zajímavé dozvídat se nové věci, využívat zkušeností k učení

 

 

 

 

 

 

 

řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně, předkládat „nápady“

 

 

 

nalézat nová řešení nebo alternativní k běžným

 

 

 

postupovat a učit se podle pokynů a instrukcí

 

naučit se nazpaměť krátké texty, úmyslně si zapamatovat a vybavit

 

 

 

 

chápat prostorové pojmy (vpravo, vlevo, dole, nahoře, uprostřed, za, pod, nad, u, vedle, mezi apod.),

elementární časové pojmy

(teď, dnes, včera, zítra, ráno, večer, jaro, léto, podzim, zima, rok), orientovat se v prostoru i v rovině, částečně se orientovat v čase,

 

 

 

vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových či dramatických)

i ve slovních výpovědích k nim

 

 

chápat základní číselné a matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a podle potřeby je prakticky využívat (porovnávat, uspořádávat a třídit soubory předmětů podle určitého pravidla, orientovat se v elementárním počtu cca do šesti, chápat číselnou řadu v rozsahu první desítky, poznat více, stejně, méně, první, poslední apod.)

Tematický blok:

 

 

 

 

 

   
Poznámky:

 

 

 

 

 

   
 

SEBEPOJETÍ,

CITY, VŮLE

 

 

1.poznávání sebe sama, rozvoj pozitivních citů ve vztahu k sobě (uvědomění si vlastní identity, získání sebevědomí, sebedůvěry, osobní spokojenosti)

 

 

2.získání relativní citové samostatnosti

 

 

 

 

3.rozvoj schopnosti sebeovládání

 

 

 

 

 

4. − rozvoj schopnosti citové vztahy vytvářet, rozvíjet je a city plně prožívat

 

 

 

5. − rozvoj poznatků, schopností a dovedností umožňujících pocity, získané dojmy a prožitky vyjádřit

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

6. − rozvoj a kultivace mravního i estetického vnímání, cítění a prožívání

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

7. − získání schopnosti záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastní situaci

 

spontánní hra

 

 

 

činnosti zajišťující spokojenost a radost, činnosti vyvolávající veselí a pohodu

 

činnosti přiměřené sílám a schopnostem dítěte a úkoly s viditelným cílem a výsledkem, v nichž může být dítě úspěšné

 

 

činnosti nejrůznějšího zaměření vyžadující (umožňující) samostatné vystupování, vyjadřování, obhajování vlastních názorů, rozhodování a sebehodnocení

 

příležitosti a hry pro rozvoj vůle, vytrvalosti a sebeovládání

 

 

 

 

 

 

cvičení organizačních dovedností

 

estetické a tvůrčí aktivity (slovesné, výtvarné, dramatické, literární, hudební, pohybové a další)

 

sledování pohádek a příběhů obohacujících citový život dítěte

 

 

 

cvičení v projevování citů (zvláště kladných),

v sebekontrole a v sebeovládání (zvláště emocí záporných, např. hněvu, zlosti, úzkosti apod.)

 

hry na téma rodiny, přátelství apod.

 

výlety do okolí (do přírody, návštěvy dětských kulturních akcí apod.)

 

 

činnosti zaměřené k poznávání různých lidských vlastností; záměrné pozorování, čím se lidé mezi sebou liší

(fyzické i psychické vlastnosti, dovednosti, schopnosti, city, vlastnosti dané pohlavními rozdíly, věkem, zeměpisným místem narození, jazykem)

a v čem jsou si podobní

 

 

 

 

 

 

dramatické činnosti (předvádění a napodobování různých typů chování člověka v různých situacích),

mimické vyjadřování nálad (úsměv, pláč, hněv, zlobu, údiv, vážnost apod.)

 

činnosti vedoucí dítě k identifikaci sebe sama a k odlišení od ostatních

 

 

– odloučit se na určitou dobu od rodičů a blízkých, být aktivní i bez jejich opory

 

uvědomovat si svou samostatnost, zaujímat vlastní názory a postoje a vyjadřovat je

 

rozhodovat o svých činnostech

 

 

 

 

 

ve známých a opakujících se situacích a v situacích, kterým rozumí, ovládat svoje city a přizpůsobovat jim své chování

 

 

 

vyjádřit souhlas i nesouhlas, říci „ne“ v situacích, které to vyžadují (v ohrožujících, nebezpečných či neznámých situacích),

odmítnout se podílet na nedovolených či zakázaných činnostech apod.

 

zorganizovat hru

 

 

uvědomovat si své možnosti i limity (své silné i slabé stránky)

 

 

 

přijímat pozitivní ocenění i svůj případný neúspěch a vyrovnat se s ním, učit se hodnotit svoje osobní pokroky

 

prožívat radost ze zvládnutého a poznaného

 

 

 

 

vyvinout volní úsilí, soustředit se na činnost a její dokončení

 

respektovat předem vyjasněná a pochopená pravidla, přijímat vyjasněné a zdůvodněné povinnosti

 

uvědomovat si příjemné a nepříjemné citové prožitky (lásku, soucítění, radost, spokojenost i strach, smutek, odmítání), rozlišovat citové projevy v důvěrném (rodinném) a cizím prostředí

 

prožívat a dětským způsobem projevovat, co cítí

(soucit, radost, náklonnost),

snažit se ovládat své afektivní chování

(odložit splnění svých osobních přání, zklidnit se, tlumit vztek, zlost, agresivitu apod.)

 

být citlivé ve vztahu k živým bytostem, k přírodě i k věcem

 

těšit se z hezkých a příjemných zážitků, z přírodních i kulturních krás i setkávání se s uměním

 

 

zachytit a vyjádřit své prožitky (slovně, výtvarně, pomocí hudby, hudebně pohybovou či dramatickou improvizací apod.)

 

Tematický blok:

 

 

 

 

 

   
Poznámky:

 

 

 

 

 

 

 

.

 

 

 

 

 

 

 

DÍTĚ A TEN DRUHÝ

Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v interpersonální oblasti je podporovat utváření vztahů dítěte k jinému dítěti či dospělému, posilovat, kultivovat a obohacovat jejich vzájemnou komunikaci a zajišťovat pohodu těchto vztahů.

 

 

Dílčí vzdělávací cíle

(co pedagog u dítěte podporuje)

Vzdělávací nabídka

(co pedagog dítěti nabízí)

Očekávané výstupy

(co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže)

1. –seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému

 

 

2.osvojení si elementárních poznatků, schopností a dovedností důležitých pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem

 

 

3.posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem (v rodině, v mateřské škole, v dětské herní skupině apod.)

 

 

 

4.vytváření prosociálních postojů

(rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod.)

 

 

5. − rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních

 

 

 

6.rozvoj kooperativních dovedností

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

7.ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými

 

 

běžné verbální i neverbální komunikační aktivity dítěte s druhým dítětem i s dospělým

 

 

 

 

sociální a interaktivní hry, hraní rolí, dramatické činnosti, hudební a hudebně pohybové hry, výtvarné hry a etudy

 

společenské hry, společné aktivity nejrůznějšího zaměření

 

 

 

 

 

kooperativní činnosti ve dvojicích, ve skupinkách

 

společná setkávání, povídání, sdílení a aktivní naslouchání druhému

 

aktivity podporující sbližování dětí

 

 

 

aktivity podporující uvědomování si vztahů mezi lidmi (kamarádství, přátelství, vztahy mezi oběma pohlavími, úcta ke stáří apod.)

 

 

 

 

 

 

hry, přirozené i modelové situace, při nichž se dítě učí přijímat a respektovat druhého

 

 

 

 

 

 

činnosti zaměřené na porozumění pravidlům vzájemného soužití a chování, spolupodílení se na jejich tvorbě

 

hry a činnosti, které vedou děti k ohleduplnosti k druhému, k ochotě rozdělit se s ním, půjčit hračku, střídat se, pomoci mu, ke schopnosti vyřešit vzájemný spor apod.

 

– činnosti zaměřené na poznávání sociálního prostředí, v němž dítě žije – rodina

(funkce rodiny, členové rodiny a vztahy mezi nimi, život v rodině, rodina ve světě zvířat)

– mateřská škola

(prostředí, vztahy mezi dětmi i dospělými, kamarádi)

 

hry a situace, kde se dítě učí chránit soukromí a bezpečí své i druhých

 

četba, vyprávění a poslech pohádek a příběhů s etickým obsahem a poučením

 

 

 

navazovat kontakty s dospělým, kterému je svěřeno do péče, překonat stud, komunikovat s ním vhodným způsobem, respektovat ho

 

 

porozumět běžným projevům vyjádření emocí a nálad

 

 

 

přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat a udržovat dětská přátelství

 

 

 

spolupracovat s ostatními

 

 

odmítnout komunikaci, která je mu nepříjemná

 

 

uvědomovat si svá práva ve vztahu k druhému, přiznávat stejná práva druhým a respektovat je

 

chápat, že všichni lidé (děti) mají stejnou hodnotu, přestože je každý jiný

(jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí apod.),

že osobní, resp. osobnostní odlišnosti jsou přirozené

 

 

 

 

uplatňovat své individuální potřeby, přání a práva s ohledem na druhého

(obhajovat svůj postoj nebo názor, respektovat jiný postoj či názor), přijímat a uzavírat kompromisy, řešit konflikt dohodou

 

 

dodržovat dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití a chování doma, v mateřské škole, na veřejnosti, dodržovat herní pravidla

 

respektovat potřeby jiného dítěte, dělit se s ním o hračky, pomůcky, pamlsky, rozdělit si úkol s jiným dítětem apod.

 

 

 

vnímat, co si druhý přeje či potřebuje, vycházet mu vstříc (chovat se citlivě a ohleduplně k slabšímu či postiženému dítěti, mít ohled na druhého a soucítit s ním, nabídnout mu pomoc apod.)

 

 

 

bránit se projevům násilí jiného dítěte, ubližování, ponižování apod.

 

chovat se obezřetně při setkání s neznámými dětmi, staršími i dospělými jedinci, v případě potřeby požádat druhého o pomoc (pro sebe i pro jiné dítě)

Tematický blok:

 

 

 

 

 

   
Poznámky:

 

 

 

 

 

   

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

DÍTĚ A SPOLEČNOST

 

Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v oblasti sociálně – kulturní je uvést dítě do společenství ostatních lidí a do pravidel soužití s ostatními, uvést je do světa materiálních i duchovních hodnot, do světa kultury a umění, pomoci dítěti osvojit si potřebné dovednosti, návyky i postoje a umožnit mu aktivně se podílet na utváření společenské pohody ve svém sociálním prostředí.

 

Dílčí vzdělávací cíle

(co pedagog

u dítěte podporuje)

Vzdělávací nabídka

(co pedagog dítěti nabízí)

Očekávané výstupy

(co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže)

1. – poznávání pravidel společenského soužití a jejich spoluvytváření v rámci přirozeného sociokulturního prostředí, porozumění základním projevům neverbální komunikace

obvyklým v tomto prostředí

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2. − rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí (spolupracovat, spolupodílet se), přináležet k tomuto společenství

(ke třídě, k rodině, k ostatním dětem)

a vnímat

a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané

 

 

3. − rozvoj základních kulturně společenských postojů, návyků a dovedností dítěte, rozvoj schopnosti projevovat se autenticky, chovat se autonomně, prosociálně a aktivně se přizpůsobovat společenskému prostředí a zvládat jeho změny

 

 

 

 

 

 

 

4. − vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách

 

 

 

 

 

 

 

 

 

5. – seznamování se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v němž dítě žije

 

 

6. − vytváření povědomí o existenci ostatních kultur a národností

 

 

 

 

 

7. − vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu, pozitivních vztahů ke kultuře a umění, rozvoj dovedností umožňujících tyto vztahy a postoje vyjadřovat a projevovat

 

 

8. − rozvoj společenského i estetického vkusu

 

– běžné každodenní setkávání s pozitivními vzory vztahů a chování

 

 

 

 

 

 

aktivity vhodné pro přirozenou adaptaci dítěte v prostředí mateřské školy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

spoluvytváření přiměřeného množství jasných a smysluplných pravidel

soužití ve třídě

 

 

různorodé společné hry a skupinové aktivity

(námětové hry, dramatizace, konstruktivní a výtvarné projekty apod.)

umožňující dětem spolupodílet se na jejich průběhu i výsledcích

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

– přípravy a realizace společných zábav a slavností (oslavy výročí, slavnosti v rámci zvyků a tradic, sportovní akce, kulturní programy apod.)

 

 

 

 

tvůrčí činnosti slovesné, literární, dramatické, výtvarné, hudební, hudebně pohybové, dramatické apod. podněcující tvořivost a nápaditost dítěte, estetické vnímání i vyjadřování a tříbení vkusu

 

 

receptivní slovesné, literární, výtvarné či dramatické činnosti (poslech pohádek, příběhů, veršů, hudebních skladeb a písní, sledování dramatizací, divadelních scének)

 

 

setkávání se s literárním, dramatickým, výtvarným a hudebním uměním mimo mateřskou školu, návštěvy kulturních a uměleckých míst a akcí zajímavých pro předškolní dítě

 

 

 

 

 

 

 

hry zaměřené k poznávání a rozlišování různých společenských rolí

(dítě, dospělý, rodič, učitelka, žák, role dané pohlavím, profesní role, herní role)

a osvojování si rolí, do nichž se dítě přirozeně dostává

 

 

aktivity přibližující dítěti pravidla vzájemného styku (zdvořilost, ohleduplnost, tolerance, spolupráce)

a mravní hodnoty

(dobro, zlo, spravedlnost, pravda, upřímnost, otevřenost apod.)

v jednání lidí

 

 

hry a praktické činnosti uvádějící dítě do světa lidí, jejich občanského života a práce (využívání praktických ukázek z okolí dítěte, tematické hry seznamující dítě s různými druhy zaměstnání, řemesel a povolání, s různými pracovními činnostmi a pracovními předměty, praktická manipulace s některými pomůckami a nástroji, provádění jednoduchých pracovních úkonů a činností apod.)

 

 

 

 

aktivity přibližující dítěti svět kultury a umění a umožňující mu poznat rozmanitost kultur (výtvarné, hudební a dramatické činnosti, sportovní aktivity, zábavy, účast dětí na kulturních akcích, návštěvy výstav, divadelních a filmových představení, využívání příležitostí seznamující dítě přirozeným způsobem s různými tradicemi a zvyky běžnými v jeho kulturním prostředí apod.)

 

 

 

 

 

uplatňovat návyky v základních formách společenského chování ve styku s dospělými i s dětmi

(zdravit známé děti i dospělé, rozloučit se, poprosit, poděkovat, vzít si slovo až když druhý domluví, požádat o pomoc, vyslechnout sdělení, uposlechnout pokyn apod.)

 

adaptovat se na život ve škole, aktivně zvládat požadavky plynoucí z prostředí školy i jeho běžných proměn

(vnímat základní pravidla jednání ve skupině, podílet se na nich a řídit se jimi, podřídit se rozhodnutí skupiny, přizpůsobit se společnému programu, spolupracovat, přijímat autoritu)

a spoluvytvářet v tomto společenství prostředí pohody

 

začlenit se do třídy a zařadit se mezi své vrstevníky, respektovat jejich rozdílné vlastnosti, schopnosti a dovednosti

 

 

pochopit, že každý má ve společenství

(v rodině, ve třídě, v herní skupině) svou roli, podle které je třeba se chovat

 

chovat se a jednat na základě vlastních pohnutek a zároveň s ohledem na druhé

 

porozumět běžným neverbálním projevům citových prožitků a nálad druhých

 

vyjednávat s dětmi i dospělými ve svém okolí, domluvit se na společném řešení

(v jednoduchých situacích samostatně, jinak s pomocí)

 

utvořit si základní dětskou představu o pravidlech chování a společenských normách, co je v souladu s nimi a co proti nim a ve vývojově odpovídajících situacích se podle této představy chovat (doma, v mateřské škole i na veřejnosti)

 

– chovat se zdvořile, přistupovat k druhým lidem, k dospělým i k dětem, bez předsudků, s úctou k jejich osobě, vážit si jejich práce a úsilí

 

 

 

 

dodržovat pravidla her a jiných činností, jednat spravedlivě, hrát fair

 

 

 

 

 

uvědomovat si, že ne všichni lidé respektují pravidla chování, že se mohou chovat neočekávaně, proti pravidlům, a tím ohrožovat pohodu i bezpečí druhých; odmítat společensky

nežádoucí chování

(např. lež, nespravedlnost, ubližování, lhostejnost či agresivitu), chránit se před ním a v rámci svých možností se bránit jeho důsledkům (vyhýbat se komunikaci s lidmi, kteří se takto chovají)

 

zacházet šetrně s vlastními i cizími pomůckami, hračkami, věcmi denní potřeby, s knížkami, s penězi apod.

 

 

 

 

 

 

vnímat umělecké a kulturní podněty, pozorně poslouchat, sledovat se zájmem literární, dramatické či hudební představení a hodnotit svoje zážitky

(říci, co bylo zajímavé, co je zaujalo)

 

 

 

 

zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných dovedností a technik (kreslit, používat barvy, modelovat, konstruovat, tvořit z papíru, tvořit a vyrábět z různých jiných materiálů, z přírodnin aj.)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností, zvládat základní

hudební dovednosti vokální i instrumentální

(zazpívat píseň, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji, sledovat a rozlišovat rytmus)

Tematický blok:

 

 

 

 

 

 

   
Poznámky:

 

 

 

 

 

 

   

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

DÍTĚ A SVĚT

 

Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v environmentální oblasti je založit u dítěte elementární povědomí o okolním světě a jeho dění, o vlivu člověka na životní prostředí – počínaje nejbližším okolím a konče globálními problémy celosvětového dosahu – a vytvořit elementární základy pro otevřený a odpovědný postoj dítěte (člověka) k životnímu prostředí.

 

 

Dílčí vzdělávací cíle

(co pedagog

u dítěte podporuje)

Vzděláv

Vzdělávací nabídka

(co pedagog dítěti nabízí)

 

Očekávané výstupy

(co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže)

1.− seznamování

s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváření pozitivního vztahu k němu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2. − vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3. − poznávání jiných kultur

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

4. − pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit

 

5. − osvojení si poznatků a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí a k ochraně dítěte před jeho nebezpečnými vlivy

 

 

6. − rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách

 

 

 

 

 

 

7. − rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí i jeho změnám

 

8. − vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou a neživou přírodou, lidmi, společností,planetou Zemí

 

– přirozené pozorování blízkého prostředí a života v něm, okolní přírody, kulturních i technických objektů, vycházky do okolí, výlety

 

 

aktivity zaměřené k získávání praktické orientace v obci (vycházky do ulic, návštěvy obchodů, návštěvy důležitých institucí, budov a dalších pro dítě významných objektů)

 

sledování událostí v obci a účast na akcích, které jsou pro dítě zajímavé

 

poučení o možných nebezpečných situacích a dítěti dostupných způsobech, jak se chránit

(dopravní situace, manipulace s některými předměty a přístroji, kontakt se zvířaty, léky, jedovaté rostliny, běžné chemické látky, technické přístroje, objekty a jevy, požár, povodeň a jiné nebezpečné situace a další nepříznivé přírodní a povětrnostní jevy),

využívání praktických ukázek varujících dítě před nebezpečím

 

hry a aktivity na téma dopravy, cvičení bezpečného chování v dopravních situacích, kterých se dítě běžně účastní, praktický nácvik bezpečného chování v některých dalších situacích, které mohou nastat

 

praktické užívání technických přístrojů, hraček a dalších předmětů a pomůcek, se kterými se dítě běžně setkává

 

 

 

 

 

přirozené i zprostředkované poznávání přírodního okolí, sledování rozmanitostí a změn v přírodě

(příroda živá i neživá, přírodní jevy a děje, rostliny, živočichové, krajina a její ráz, podnebí, počasí, ovzduší, roční období)

 

práce s literárními texty, s obrazovým materiálem, využívání encyklopedií a dalších médií

 

kognitivní činnosti

(kladení otázek a hledání odpovědí, diskuse nad problémem, vyprávění, poslech, objevování)

 

– praktické činnosti, na jejich základě se dítě seznamuje s různými přírodními i umělými látkami a materiály ve svém okolí a jejichž prostřednictvím získává zkušenosti s jejich vlastnostmi (praktické pokusy, zkoumání, manipulace s různými materiály a surovinami)

 

využívání přirozených podnětů, situací a praktických ukázek v životě a okolí dítěte k seznamování dítěte s elementárními dítěti srozumitelnými reáliemi o naší republice

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

pozorování životních podmínek a stavu životního prostředí, poznávání ekosystémů

(les, louka, rybník apod.)

 

 

 

 

 

ekologicky motivované hrové aktivity (ekohry)

 

 

 

 

 

 

smysluplné činnosti přispívající k péči o životní prostředí a okolní krajinu, pracovní činnosti, pěstitelské a chovatelské činnosti, činnosti zaměřené k péči o školní prostředí, školní zahradu a blízké okolí

 

– orientovat se bezpečně ve známém prostředí i v životě tohoto prostředí

(doma, v budově mateřské školy, v blízkém okolí)

 

zvládat běžné činnosti a požadavky na dítě kladené i jednoduché praktické situace, které se doma a v mateřské škole opakují, chovat se přiměřeně a bezpečně doma i na veřejnosti

(na ulici, na hřišti, v obchodě, u lékaře apod.)

 

 

uvědomovat si nebezpečí, se kterým se může ve svém okolí setkat, a mít povědomí o tom, jak se prakticky chránit

(vědět, jak se nebezpečí vyhnout, kam se v případě potřeby obrátit o pomoc)

 

 

 

 

 

 

 

 

osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi

 

mít povědomí o širším společenském, věcném, přírodním, kulturním i technickém prostředí i jeho dění v rozsahu praktických zkušeností a dostupných praktických ukázek v okolí dítěte

 

vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý – jak svět přírody, tak i svět lidí (mít elementární povědomí o existenci různých národů a kultur, různých zemích, o planetě Zemi, vesmíru apod.)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

všímat si změn a dění v nejbližším okolí

 

 

 

 

 

 

 

 

porozumět, že změny jsou přirozené a samozřejmé (všechno kolem se mění, vyvíjí, pohybuje a proměňuje a že s těmito změnami je třeba v životě počítat),

přizpůsobovat se běžně proměnlivým okolnostem doma i v mateřské škole

 

 

 

 

 

 

 

 

 

mít povědomí o významu životního prostředí

(přírody i společnosti)

pro člověka, uvědomovat si, že způsobem, jakým se dítě i ostatní v jeho okolí chovají, ovlivňují vlastní zdraví i životní prostředí

 

rozlišovat aktivity, které mohou zdraví okolního prostředí podporovat a které je mohou poškozovat, všímat si nepořádků a škod, upozornit na ně

 

 

pomáhat pečovat o okolní životní prostředí

(dbát o pořádek a čistotu, nakládat vhodným způsobem s odpady, starat se o rostliny, spoluvytvářet pohodu prostředí, chránit přírodu v okolí, živé tvory apod.)

 

Tematický blok:

 

 

 

 

 

 

   
Poznámky: